malaskova

Tento uživatel doposud nenapsal žádné informace o sobě


Příspěvky od malaskova

Vtom nebo v tom

Výraz psaný zvlášť v tom i jedno slovo vtom jsou správná, každé má svůj vlastní význam a neměli bychom je zaměňovat. V tom Předložka v a ukazovací zájmeno ten je spojení dvou samostatných slov: po předložce v stojí zájmeno ten v 6. pádu: V případě špatného počasí půjdu do kina. V tom případě ti zavolám. Nemám rád těstoviny, v tom se s tebou shodnu. Problém…

Sebou nebo s sebou

Osobní zájmeno v 7. pádu sebou může stát ve větě samostatně (v prostém pádu, tj. bez předložky), nebo ve spojení s předložkou s. Oba výrazy – sebou i s sebou – jsou tedy správně. Poučení o správném užití tvarů najdeme např. na http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=se#bref1. S sebou A. předložka s se píše ve spojeních: brát s sebou, vzít s sebou,…

V prostorách nebo v prostorech

Podle Slovníku spisovné češtiny existuje dané slovo ve dvou podobách: prostor a prostora. Je zajímavé, že v různých slovních spojeních nelze slovo prostor a prostora zaměňovat, mezi oběma slovy je významový rozdíl. Citujeme SSČJ: prostor, -u m. (6. j. -u), prostora, -y ž. 1. (řidč. a poněk. zast. prostora) prostředí, místo žádnými rozměry blíže neomezené, neohraničené, nevymezené: zvuk nesoucí se p-em; volný…

Přes nebo přez

Jedinou pravopisně správnou podobou, ve které se předložka přes v psané spisovné češtině vyskytuje, je s koncovou souhláskou –s. Předložka přes se váže se 4. pádem, má spoustu významů: směr (jít přes most), překročení určité meze (přerůst někomu přes hlavu), směřování z jedné strany na druhou (skočit přes příkop), procházení nějakým prostorem, skrz (jít přes pokoj), těsný…

Zčásti nebo z části

Z části i zčásti Obě varianty jsou správné, každá má svůj vlastní význam a nelze je zaměňovat. Z části 1. Máme před sebou typický příklad dvou slov – předložky z (pojí se s 2. a 4. pádem jmen) a podstatného jména část, tedy z části: Z části těsta upeču tvarohové buchty, z druhé části makové. Zčásti 2. Slovní spojení psané…

Podruhé nebo po druhé

V případě dvojice výrazů podruhé a po druhé můžeme konstatovat, že obě možnosti jsou správné. A. Výraz psaný pouze zvlášť: Přijdu po druhé (hodině). Ve výpovědi se jedná o spojení předložky s řadovou číslovkou s významem po 2. hodině v noci, nebo po 14:00. B. Výraz psaný obvykleji dohromady, možno psát i zvlášť: příslovce s významem „ve druhém“ případě (v…

Brzké nebo brzské

Jediná správná možnost psaní tohoto slova je brzký. Přídavné jméno brzký je příbuzné příslovce brzo (brzy), je utvořené příponou -ký: brzo → brz-ký. Nesprávná podoba s příponou -ský vznikla zřejmě mylnou analogií s přídavnými jmény utvořenými od podstatných jmen: Praha – pražský, Francouz – francouzský, žena – ženský, město – městský.

Přitom nebo při tom

Slova přitom a při tom existují v českém jazyku vedle sebe, obě jsou správná a liší se svým významem. Při tom Ve slovním spojení napsaném zvlášť stojí vedle sebe předložka a ukazovací zájmeno. Použitím zájmena zdůrazníme podstatné jméno, ukazovací zájmeno ten lze v takovém případě nahradit zájmenem tento. Nadbytečné užívání ukazovacích zájmen je charakteristické pro mluvenou řeč:…

Narovinu nebo na rovinu

Podle Slovníku spisovné češtiny (SSČ) a Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) je správná dvouslovná varianta výrazu složená z předložky na a podstatného jména rovina, tedy na rovinu. Podstatné jméno rovina je slovo polysémní, znamená to, že na základě podobnosti nebo souvislosti pojmenovává různé skutečnosti. Na tomto místě můžeme citovat SSČ: rovina, -y ž 1. rovná, málo členěná…