Mandle může kromě akutního zánětu postihnout i zánět chronický. Projevuje se opakovanými i když mírnějšími bolestmi, škrábáním v krku a tvorbou malých žlutých zapáchajících kuliček v mandlích, čepy na mandlích.

Mandle jsou „smetiště“ těla

Krční mandle (tonzily) jsou jakýmsi obranným filtrem, který zadržuje choroboplodné zárodky vnikající do těla ze zevního prostředí. Pokud se tonzily v důsledku oslabení a opakovaných infekcí vyčerpají, vznikají často čepy na mandlích. V poškozené tkáni se pak mohou trvale usadit některé bakterie, které odtud napadají další tělesné orgány a mandle se tak stává doslova semeništěm bakterií.

Pokud se tvoří čepy na mandlích, jde o onemocnění nazvané chronický zánět mandlí. V mandlích se zadržuje sekret (výměšek), ve kterém jsou přimíšeny odloupané buňky, bílé i červené krvinky, bakterie, plísně, kvasinky. Zahoustnutím tohoto obsahu se tvoří čepy, sýrovité konzistence i barvy, které zpravidla zapáchají (a postiženému zároveň zapáchá z dechu). Tělo se uchýlilo k obrannému kroku – použilo „smetiště“ uvnitř těla: krční mandle, kde se vytvoří tzv. čepy.

Čepy na mandlích: Léčba

Pokud je léčba chronických zánětů konzervativní, jde o výplachy mandlí, vymačkávání čepů, podávání různých kloktadel nebo se podle výsledků výtěrů ordinují antibiotika.

Nevede-li léčba chronického zánětu mandlí ke zdárnému výsledku, opakují-li se často (nejméně tři až čtyřikrát ročně) akutní angíny, je zpravidla nutné patrové mandle odstranit.

Mohou být poškozeny klouby

Při objevení se jakýchkoliv čepů na mandlích vyžadujme od svého lékaře výtěr z krku a následnou kultivaci mikroorganismů. Zanedbání péče a ponechání volného pole působnosti například pro streptokoky může znamenat pozdější revmatické potíže a potíže s páteří.

Naopak, pokud nám v této době nezabírají antibiotika, příčina našich potíží bude buď jinde nebo bude složitější.

Některá vážná revmatická onemocnění bývají důsledkem neléčeného (nebo nedostatečně léčeného) hnisavého zánětu mandlí. Ten pak podle odborníků v některých případech může vyvolat tvorbu protilátek nejen proti bakteriálnímu původci, ale i proti tkáním samotného pacienta, především v oblasti kloubů. Klouby pak bývají oteklé, zarudlé a silně bolestivé, pohyby doprovází praskání.

Revmatické kloubní onemocnění, jako důsledek neléčeného zánětu mandlí, je naštěstí prý relativně vzácné. Vždy však je třeba absolvovat základní interní vyšetření, vyšetření ORL a odběr krve.