České buchty jako od babičky

Říká se, že české buchty od babičky jsou nejlepší. Má to ale háček – když se je nenaučíme péct, připravíme svá vnoučata o jeden zážitek. Katastrofa – vymizení českých buchet od babičky, nehrozí. Naučit se péct české buchty je dovednost, kterou si dřív nebo později osvojí každá hospodyňka, která má zálibu v pečení. Nic na tom není. Je však třeba nevnášet do postupu žádné inovativní prvky. Na co myslet, aby byly naše české buchty jako od babičky? Nabízíme léty prověřené tipy a triky.

České buchty od babičky

Česká buchta je pekařský výrobek z kynutého těsta. Má obdélníkový tvar a uvnitř je plněna tradičními nádivkami nebo ovocem. To může být buď sezonní (višně, borůvky, švestky) nebo i konzervované. Aby se buchty povedly, je nutno dodržovat některé základní principy, a dále další, ne už tak důležité, ale přesto potřebné zásady.

Základní principy

  1. Udělat buchtu chce čas, přípravu nelze urychlit v žádné její fázi.
  2. Těsto musí být vždy důkladně vypracované, nestačí ho jen rychle zamíchat.
  3. Máme-li nějaký osvědčený, třeba zděděný recept, je třeba se ho držet a ničím „nevylepšovat“. Výsledek pak nutně musí být jiný.

Příprava těsta na české buchty od babičky

  • Mouka. Většina předpisů uvádí jako základní množství půl kilogramu, protože z tohoto množství se zhotoví 20 až 24 buchet na jeden plech. Mouku používáme polohrubou, hladkou nebo směs obou typů (půl na půl). Do zadělávací mísy mouku prosíváme, aby byla mouka provzdušněná.
  • Kvásek z droží a mléka. Nakypření těsta na ovocnou buchtu zajistí pekařské droždí – kvasnice. Prodává se v čerstvém stavu v kostkách o přibližně 40 gramech. Toto množství postačí na dobré vykynutí těsta z kilogramu mouky. Droždí je nutno nejdřív „přivést k životu“. Rozdrobíme do vlažného mléka a přidáme lžíci cukru a lžíci mouky – živiny pro kvasinky. Po asi deseti až 15 minutách droždí v mléce nabyde – kvásek je připraven.  Kynuté těsto zaděláváme mlékem (obvykle tak dvě třetiny předepsané množství použijeme na rozdělání kvásku, zbytek přiléváme podle potřeby). Do jemnějších těst se přidává smetana.
  • Vajíčka. Do kynutého těsta přidáváme podle konkrétního receptu buď jedno celé vejce nebo samotné žloutky, případně kombinaci – jedno celé vejce a jeden dva žloutky. Vejce s bílkem učiní těsto pevnější – to potřebujeme například u švestkových buchet. Těsto jen se žloutky zůstane delší dobu vláčné, celé vejce použijeme u buchet, kde je prognóza rychlé spotřeby (švestkové).
  • Tuk. Do těsta se nalévá v rozpuštěném stavu, proto bývá často v receptech jeho množství uváděno v objemových mírách, a nebo je jako odměrka uváděn hrníček. Hrníčkem je míněn čajový čtvrtlitrák. Naše babičky do buchet používaly sádlo –to zajistí křehkost těsta. Jestliže chceme mít buchty jako od babičky, přidáme trochu sádla do směsi tuků.
  • Cukr používáme krupicový a rozmícháme ho do mouky. Můžeme přidat i cukr vanilinový (třeba do uchet makových nebo tvarohových).
  • Nezbytná je sůl, a dává se jí poměrně dost – na kilogram mouky jedna zarovnaná lžíce, na půl kilogramu zarovnaná čajová lžička. Nedostatečně osolené těsto bývá velmi často důvodem, proč nám buchty připadají „nijaké“.
  • Dále přidáváme ostrouhanou kůru z půlky dobře omytého citronu.
  • Žádné jiné příchutě do těsta na buchty nedáváme.

Buchty: Pracovní postup

  • Všechny suroviny připravíme předem, aby měly stejnou teplotu.
  • Smísíme mouku se solí, cukrem a citronovou kůrou.
  • Do mouky v míse vlijeme vzešlé kvasnice a do nich přidáme mimo mísu rozklepnutá vejce nebo žloutky a rozpuštěný tuk.
  • Hnětačem nebo ručně (velmi pracné a dost namáhavé) tak dlouho hněteme všechny suroviny, až je těsto hladké, lesklé, tvoří se v něm bubliny a nepřichytává se ke stěnám nádoby.
  • Těsto přikryjeme čistou utěrkou a dáme na vlahé místo kynout. Těsto je vykynuté když alespoň o polovinu zvětší objem.
  • Těsto překlopíme na pomoučenou pracovní plochu (vál).
  • Buď je vyválíme na placku, kterou rozřežeme na stejně velké díly (tak osm krát osm centimetrů) nebo vykrájíme stejně velké díly, které nejdříve zakulatíme a pak roztáhneme na placičky.
  • Na každou placičku položíme nádivku.
  • Cípy nebo okraje těsta dobře spojíme – jako šáteček, raneček nebo po stranách. Spoje dobře přitiskneme.
  • Pak buchtu lehkou rukou dotvarujeme do plochého podlouhlého tvaru, jestliže chceme buchty nižší a obdélníkové, a nebo do bochánku, když máme raději vyšší čtvercové buchty. Hrany nevytváříme, udělají se samy při pečení.
  • Buchty klademe na tukem dobře pomazaný plech, a to spojem dolů a asi s centimetrovou mezerou. Kdybychom je dali těsně vedle sebe, byly ba po nakynutí příliš vysoké. Necháme je ještě asi deset minut kynout.
  • Nakonec je dobře pomažeme rozpuštěným tukem – na povrchu i po stranách.

Pečení buchet

Na pečení buchet předehřejeme troubu na nejvyšší teplotu. Když plech s buchtami vložíme do trouby, teplotu snížíme na 200 stupňů. Během prvních minut buchty v troubě ještě nakynou. Protože jejich růst omezuje čtyřhranný plech, dostanou žádaný čtyřhranný tvar.

Buchty jako od babičky jsou upečené asi po 25 až 30 minutách. Od okamžiku, kdy začnou příjemně vonět, je musíme hlídat. Povrch upečené buchty je zlatavý, slabě nahnědlý.

Po vytažení z trouby je buď necháme vychladnout na plechu – pak je cukrujeme po horní oblé straně.

Ale naše babičky to dělaly jinak: ještě teplé je obrátily (nebo pekáč překlopily na prkénko určené pouze na moučníky). Docílí se tím jednat toho, že budou buchty ploché, ale také se stanou rovnoměrně vláčnými – ještě horká nádivka provlhčí i suchou původně vrchní stranu. A při obrácení také mají buchty onen typický vzhled – nejsou vypouklé jako v pekárně nebo ve školní jídelně, ale pěkně ploché cihličky – prostě jako od babičky

Přesné recepty:

Kynuté těsto na koláče

Tvarohové buchty

Kynutý koláč na plech

Upozornění:

Zanechte odpověď