Císařovna Sissi: Životopis

Nejkrásnější panovnice Evropy, tak byla ve své době nazývána manželka císaře Františka Josefa, Alžběta Amálie Eugenie von Wittelsbach, všemi ale jmenována pouze Sissi. Narodila se na Vánoce roku 1837. Zemřela na následky atentátu 10. září 1898. V současné době je představa mnohých o životě císařovny Sissi ovlivněna filmovou podobou, v níž císařovnu ztvárnila Romy Schneiderová. Smutný osud císařovny Sissy byl ve své době podobný, jako příběh princezny Diany pro současné generace.

Sissi nebyla právě pilná žačka

Alžběta Amálie Eugenie von Wittelsbach, dcera bavorského krále Maxmiliána II., se narodila 24. prosince 1837 v Mnichově. Své mládí trávila na zámku Possenhofen. Temperamentní a krásná Alžběta si zamilovala přírodu, jízdu na koni, hru na citeru, naopak k učení projevovala vlohy podstatně menší a často se před svými učiteli spoléhala spíš na odzbrojující úsměv než na své vědomosti.

Setkání v Bad Ischlu

Pět let po svém nástupu na rakouský trůn odjel třiadvacetiletý František Josef do Bad Ischlu na oslavu císařových narozenin. V létě 1853 tam pozvala arcivévodkyně Žofie také svou sestru Luisu se čtyřmi nejstaršími dětmi – mezi nimiž byla i šestnáctiletá Sissi. Při této příležitosti se poprvé setkali a mladý císař se do Sissi spontánně zamiloval.

Rozkol brzy po svatbě

Za velkých ovací se uskutečnily zásnuby a v dubnu 1854 svatba. Pro Alžbětu však nenastaly šťastné chvíle. Spíš to byly neustálé soukroméboje na dvou frontách“.

  1. s neúprosnou tchýní, která kontrolovala všechno její konání a vytýkala sebemenší prohřešky proti dvorní etiketě.
  2. Ale také s manželem Františkem Josefem, jenž se brzy po svatbě ukázal být komisním pedantem.

Protože František Josef neměl rád děti, byly obě jejich dcery Alžbětě odňaty a dány na vychování Žofii. Mezi manželi se začalo prohlubovat vzájemné odcizení.

  • Alžběta nesdílela manželův zájem o politiku,
  • začala se však zasazovat v zájmu Maďarů.

Vazby na Uhersko se ještě posílily, když roku 1866 hrozil pruský útok na Vídeň a František Josef svěřil Alžbětu i s dětmi pod ochranu Maďarů.

Smrt syna Rudolfa

Ani narození následníka trůnu, syna Rudolfa, neznamenalo obrat v postavení Alžběty u dvora. Poté, co si Rudolf musel na otcův nátlak vzít belgickou princeznu, začala se Sissi stranit dvora ještě intenzivněji než dosud. Rudolfova sebevražda (možná dokonce vražda) roku 1889 narušila vztahy císařského páru o to více.

Aby se morálně vyvázala z „manželských povinností“, podporovala vztah Františka Josefa k vídeňské herečce Kateřině Schrattové, která se stala císařovninou přítelkyní.

Alžbětiny „zbytečné cesty“

Alžběta často mizela z Vídně na „zbytečné cesty“ (podle názoru Františka Josefa) inkognito po Evropě. Pokud se vracela, nebylo to už do Schönbrunnu, ale vlastního zámečku ve vídeňské oboře. Pobývala v terstském zámku Miramare, na Korfu si nechala postavit rezidenci Achilleon, brázdila Středozemní moře na jachtě, jako první evropská panovnice navštívila Tróju, zamilovala si Káhiru a často dosti dobrodružně unikala tajným policistům střežícím její bezpečí.

Sissina pověstná péče o vzhled

Poměrně nepříjemným způsobem dbala Alžběta o svůj vzhled a kondici. Pomine-li se v té době nezvyklé pravidelné cvičení a jízdy na koni, zvláštní byl i císařin jídelníček.

  • Jedla většinou studené pokrmy, denně jen mléko, chléb a pečivo, mimořádně i polévku a ovoce.
  • Víno pila jen na lékařský předpis s velkou nechutí.
  • Každý týden se vážila, a pokud přibrala jen pár deka, nastoupila dietu v podobě krvavého bifteku s pomerančem, nebo pila jen osličí krev.

Zadělala si tak na rozsáhlou sbírku chorob. Musela se vzdát své vášně jízdy na koni a posléze i cvičení. Cesty císařovny Sissi se omezily na návštěvy rozličných lázní.

Atentát Sissi nepřežila

Počátkem roku 1898 opustila Alžběta francouzské lázně Biarritz a odjela přes Švýcarsko do Německa. Pak zamířila na léčení opět do Švýcarska. V Ženevě ji pak 9. září tehdejší paparazziové vyfotili na ulici. Neměla ráda focení, věřila, že jí přinese neštěstí.

Nazítří ráno navštívila baronku Rotschildovou a vrátila se do Ženevy. Krátce po poledni vyšla v doprovodu dvorní dámy Sztarayové z hotelu. Zamířily po nábřeží k parníku, který je měl převézt přes jezero.

Zatímco dvorní dáma šla rychleji napřed, z lavičky poblíž se zvedl třiadvacetiletý italský anarchista Luigi Luccheni a beze slova zasadil Alžbětě ránu přibroušeným malým pilníkem do prsou. Císařovna padla, s pomocí Sztarayové se zvedla a s údivem pokračovala v cestě. Na palubě parníku však upadla do bezvědomí.

Parník zamířil zpět, Sissi byla přenesena do hotelu, ale přivolaný lékař už jenom konstatoval smrt. Vražděný pilník prošel plící až do srdce a pouze malý průměr rány způsobil, že Alžběta nezemřela okamžitě.

Svědkové incidentu prchajícího vraha dopadli. Zprvu se chystal zavraždit vévodu z Orleansu, pak změnil cíl. Hrdě se hlásil k vraždě. Nefiguroval v žádné anarchistické organizaci a svůj čin spáchal z vlastního velikášství.

 

Zdroj: S využitím archivu aut.

Zanechte odpověď