Draslík: jeho nedostatek a zdroje v potravinách

Jedním z problémů naší stravy je nedostatečný příjem některých minerálních látek, které je možno nahrazovat či doplňovat farmaceutickými preparáty. Mezi ně patří rovněž draslík. Při nesprávném užívání může hrozit nevyváženost příjmu některých jednotlivých látek. Proto nejlepší prevencí je zdravá vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny, případně i produkty moře. Nedostatek draslíku vede k únavě, nevolnosti nebo i poruchám srdeční činnosti, neboť tento prvek reguluje osmotický tlak v tělních buňkách.

Draslík udržuje srdce v kondici

Draslík se podílí na udržení stálého pH v buňce, což je dobré pro srdeční sval. Je rovněž potřebný pro metabolismus cukrů. Denní potřeba draslíku se pohybuje mezi dvěma až 3,5 gramu.

Draslík a jeho nedostatek

Nedostatek draslíku v krvi způsobuje vysoký krevní tlak a oslabuje srdce. Bývá příčinou vyčerpanosti nebo třeba i chronické rýmy, stejně jako dalších obtíží. Nízká hladina draslíku v krevní plazmě (hypokalémie) způsobuje slabost svalů, únavu, zrychlenou činnost srdce, oslabení funkce střevního svalstva.

K hypokalémii přispívá i užívání léků zvyšujících tvorbu a vylučování moči, které spolu se sodíkem a vodou z těla vylučují i draslík.

Akutní nedostatek draslíku hrozí snad jen při průjmech, nadměrném solení hlavně u starých lidí, a nebo v důsledku abnormální fyzické zátěže, ale až ve fázi regenerace. A navíc pouze v případě, že není konzumováno ovoce a zelenina.

Jak uchovat draslík v potravinách?

  • Nejdůležitějšími zdroji draslíku jsou čerstvé ovoce a zelenina, především brambory. Protože se však vařením nebo dušením tato látka z potraviny vyplavuje, nedostane se do lidského těla v žádoucím množství. To se týká veškeré zeleniny, která se tepelně upravuje.
  • Po důkladném rozboru odborníci zjistili, že brambory ztratí 20 % draslíku, pokud je před vařením oloupeme a rozpůlíme. Překrojíme-li je na čtyři kousky, stoupá ztráta draslíku téměř na třetinu, při dělení na osm částí klesá obsah minerálu o 40 %. Rozpůlené brambory uvařené v osolené vodě tedy lépe chrání srdce a krevní oběh, než když je rozkrájíme na malé kousky.
  • Ovšem zdaleka nejlepší je vařit brambory ve slupce. Jako denní potřeba se u zdravého dospělého člověka udávají tři až čtyři gramy draslíku. Ve 100 g brambor je podle druhu asi 0,34 – 0,4 g draslíku.
  • Za důležitého dodavatele této minerální látky se považují i banány, množství draslíku je v nich přibližně stejné jako u brambor.
  • Jablka sice obsahují pouze 0,15 g draslíku na 100 g, jsou však chudší na kalorie, a můžeme je tedy konzumovat ve větším množství.
  • Totéž platí i pro čerstvou zeleninu. Bohaté na draslík jsou čerstvá rajčata (0,3 g na 100 g), rajčatová šťáva (0,24 g), zelené fazole ((0,25 g), různé druhy košťálovin (0,23 g) nebo špenát (0,34 g). Rozbor dále ukázal, že například růžičková kapusta (0,54 g), květák (0,35 g) či mrkev (0,34 g) dušené v minimálním množství vody ztratí pouze 20 % draslíku, zatímco při vaření se vyplaví až 50 % této minerální látky.

2 komentáře

  1. Draslík na

    Draslík je také důležitý pro přenos nervových vzruchů. Kromě výše uvedených potravin je hojně přítomen v černém čaji a kávě.

  2. hamburger na

    nedostatek take zpusobuje zvraceni ,prujmy , bolest zad

Zanechte odpověď