Jak vyprat péřovou bundu

Prošívané oděvy plněné pravým peřím měly dříve punc vysoké kvality až luxusu. Ale nebyly levné. Pravé peří má vynikající termoizolační schopnosti, které dojdou ocenění zejména ve velmi chladném prostředí. Těchto vlastností by pozbylo, kdyby se vypralo ve vodě a pracím prostředku. Proto se péřové oděvy vždy dávaly do čistírny. Čas od času – jak se točí módní spirála –se oděvy plněné peřím dostávají i do každodenní, civilní módy. Na trh pak přicházejí  i výrobky plněné sice peřím, ale ne právě kvalitním. Ve snaze o co nejnižší cenu výrobku jsou pak voleny i levné materiály na celý oděv. Výsledek pak bývá takový, že čistírna výrobek odmítne. Majitelka někdy pojem úmysl vyprat si péřovou bundu doma. Je to „šťastné“ řešení?

Kdysi: Péřovka se nepere!

Než se začalo na plnění prošívaných zimních oděvů používat duté vlákno (a to bylo v Česku počátkem 90. let), byla péřová bunda tím nejlepším, co si mohl člověk na zimu pořídit. „Péřovky“ si ovšem nekupovali lidé na běžné nošení po městě. Byl to atribut lyžařů, obyvatel hor, horolezců, lidí pracujících i v zimě venku…

Péřové bundy byly drahé – a nikdo nečekal, že by mohly být levné. Proto s nimi jejich majitelé zacházeli pokud možno „s úctou“. Chránili je před promoknutím, nesušili je u tepelného zdroje, na léto je nechali odborně vyčistit a uložili je tak, aby se peří nelámalo. Prát doma péřovou bundu, to by nikoho opravdu ani nenapadlo. Zmaření drahé péřové bundy praním nikdo neriskoval.

Zvykli jsme si všechno prát

Pak peří vytlačilo duté vlákno. Údržba takových zimních oděvů se stala velice snadnou – bundy plněné dutým vláknem se začaly doma běžně prát. Jenže spirála módy se neustále točí a po určitém čase se dostává do stejného bodu, jen je o něco výš. Na tapetu se opět dostaly výrobky plněné peřím. Tentokrát ale ne coby atribut horalů, ale jako módní oblečení pro všední den. A nastaly potíže.

Neznámý materiál čistírna nepřijme

Ano, i v současné době se prodávají kvalitní péřovky. Nabízejí je prodejny sportu a outdoorového vybavení a jejich pořizovací cena se počítá v řádech tisíců. Je na ně použit kvalitní materiál – doslova od náplně po šicí nitě. Zájemce o ně ví, že za kvalitu se platí a počítá s tím, že mu péřovka nějaký čas vydrží.Takovou bundu zavedená čistírna bez problémů vezme, protože je označena symboly a je jasné, z čeho je zhotovena.

Jenže módní péřové bundy určené k běžnému nošení musejí být co nejlevnější, aby se co nejvíc prodávaly. Samozřejmě se jejich výroby okamžitě ujmou různí asijští „no name“ nebo “Made in P.R.C.” výrobci. Bývají použity materiály různých vlastností, které si třeba i navzájem odporují. Není divu, že takový výrobek čistírna odmítne přijmout – nemohou tušit, co která neznámá komponenta při chemickém čistění „vyvede“.

Prát doma péřovou bundu? Ne

A tak se hospodyňky – navyklé všechno „házet“ do pračky a odvyklé nosit oděvy do čistírny – pouštějí do domácího praní péřové bundy.

Asi není žádný zodpovědný „textilák“, který by mohl toto počínání schválit, natož doporučit.

Jestliže se do toho ovšem chce někdo mocí mermo pouštět, měl by k tomu:

  • použít prací prostředek přímo k této činnosti určení,
  • prát na velice šetrný program
  • a pak oděv usušit v sušičce za velmi nízké teploty a za použití míčků, které se do sušičky dávají.
  • Dosoušet potom na větraném místě.
  • Peří je i tak potom nutno rukou dočechrat.
  • Výsledek je bez záruky.

Řešení?

Řešení této situace je jediné:

  1. Už při výběru se zaměřit na takový výrobek, který celý snese chemické čistění peří.
  2. Nekupovat levné zboží v obchodech bez záruky.
  3. Informovat se o způsobu čistění u prodávajícího personálu. Když řekne, že se „péřová bunda může klidně prát doma,“ raději z obchodu rychle „vycouvat“.

Protože tak jako před lety – péřová bunda se nepere, zničí ji to.

Zanechte odpověď