V druhém čtvrtroce nebo ve druhém půlroce života nastává ve výživě každého kojence důležitá změna: do jeho doposud plně mléčné výživy pronikne nový prvek, a tím jsou příkrmy. Začnou je dostávat i plně kojené děti a maminky po zavedení příkrmů do jídelníčku v kojení nijak nepolevují.

Začínáme zeleninou

Kdy začít s příkrmy? Když už dítěti mléko nestačí, a když nám to doporučí jeho pediatr, například na základě faktu, že dítě nepřibírá na váze, ač je jinak úplně zdravé.

Příkrmy (nejdříve zeleninové) se podávají nejdříve od čtvrtého měsíce. Některé děti vydrží a dobře prospívají jen o mateřském mléce až do šestého měsíce.

Příkrmy začínáme podávat většinou před polední mléčnou dávkou v podobě několika lžiček zeleninového předkrmu. Je to uvařená rozmixovaná nebo propasírovaná zelenina (hlavně mrkev a brambora, pak i pastiňák, petržel, celer), která je mírně přislazená.

Po několika dnech ji začne kojenec ochotně přijímat i ve větším množství, takže po dalším jednom až dvou týdnech můžeme polední mléčnou dávku úplně nahradit zeleninovou, nyní už ve formě zeleninové polévky. Připravuje se opět ze všech uvedených druhů zeleniny a přislazuje se. Uvaříme ji vždy čerstvou a můžeme použít i kojeneckých konzerv. Během dalších týdnů ji začneme obohacovat lžičkou dobrého oleje nebo čerstvého másla.

Po měsíci (ale nejdříve po pátém měsíci věku dítěte) přidáme ještě dvakrát týdně lžicí rozmixovaného uvařeného bílého či mladého hovězího masa, které střídáme dvakrát týdně s polovinou nebo celým žloutkem. Dříve doporučovanou jíšku, ani zaprášení polévky moukou neužíváme.

Příkrmy znamenají přísun živin

Zeleninový předkrm a zeleninová polévka představují pro kojence především zdroj železa, které není obsaženo ani v kravském, ani v mateřském mléce. Jeho zásoby v mateřském mléce jsou ve čtvrtém měsíci už vyčerpány a přitom je kojenec nutně potřebuje pro výrobu červených krvinek v kostní dřeni. U uměle živených kojenců se při zavedení zeleninové polévky současně přechází na plnou náhradu mateřského mléka, a také na pět denních krmení. Kojené děti jsou dále kojeny podle své potřeby a chuti.

Po zelenině ovoce

Součástí výživy jsou i ovocné šťávy, připravené doma z čerstvého ovoce a zeleniny (pomeranče, mrkev, jablka a několika kapek citronu), které se mohou u nekojených dětí podávat už v prvních třech měsících mezi dvěma jídly. Dopolední mléčnou dávku však u nich ovoce nahradí, až od třetího měsíce, kdy už ale podáváme lžičkou rozmixované ovoce a mrkev i s dužinou, vždy lehce přislazené cukrem či medem jako takzvanou ovocnou kaši. Během týdne do ní přidáváme několikrát lžíci tvarohu, zatímco piškotům se ještě raději vyhneme. U dětí plně kojených (kromě zeleninové polévky) posunujeme většinou ovocnou dopolední dávku na pozdější dobu, až mamince bude ubývat mléka a ovoce podáváme v podobě šťáv mezi jednotlivými dávkami.

Kaše na dobrou noc

Večerní kojení na konci pátého a během šestého měsíce už mnoha dětem nestačí. V takových případech místo něj podáváme porci husté kojenecké rýžové nebo jiné obilninové kaše, přislazené a třeba i se zeleninou.