Kolostrum (mlezivo) posiluje imunitu dítěte

Čím se novorozeně živí ještě dřív, než se v matčiných mléčných žlázách začne vytvořit  mateřské mléko? Když je žena trpělivá, po prvních dvou dnech, kdy dítě saje velmi tučné kolostrum, se začne tvořit mateřské mléko. Je bohaté na bílkoviny, které dětský organismus potřebuje k rychlému a zdárnému vývoji, ale je i důležitou ochranu před negativními vlivy. Zásadou je, aby novorozenec dostával pít tehdy, kdy chce a nestanovíme mu ke krmení nějaké přesné časové intervaly. První mléko, mlezivo neboli kolostrum, se přeměňuje na mléko přechodné, a dále pak na mléko zralé.

Kolostrum podporuje imunitu

Kolostrum obsahuje laktoferrin. Tato látka se vyskytuje u samiček savců, a to první den po porodu a vyskytuje se v kolostru, což je mateřské mléko prvních 24 hodin. Je velice důležitá pro udržení imunity na celý život. Když dostane novorozeně první den dostatečné množství této látky, je snížená pravděpodobnost, že se u něho projeví alergie a nádory.
Tekutina, kterou novorozenec nasaje z prsou matky krátce po porodu, je velice specifická. Jde o takzvané kolostrum. Má vysokou hustotu, ale nízký objem. Je prostě přizpůsobeno dosud nevyzrálým ledvinám dítěte, které by velké kvantum tekutiny nebyly schopny přefiltrovat.
Kolostrum obsahuje i velké množství imunoglobulinů, bílkovin zprostředkovávajících imunitní reakce. Díky nim je pak dítě chráněno proti průjmům, respiračním nebo alergickým reakcím. Vesměs jde tedy o problémy, které v našich standardních podmínkách sice neohrožují život dítěte, ale mohou komplikovat a zpomalovat jeho vývoj. Důvodem opakovaných dětských nemocí a nárůstu alergických onemocnění je pokles imunitní ochrany organismu. Mizí opakované lehké nemoci (chřipka, angína), pocit únavy a slabosti, lépe se snesou stresující situace a podobně.

S kojením začít co nejdřív

  • Pokud chce matka dítě kojit, měly by jí porodní asistentky přiložit dítě k prsu už krátce (do půl hodiny) po porodu. Tím začnou stimulovat tvorbu mléka. První mléko, respektive mlezivo, kolostrum, se vytvoří v prsu ještě před narozením dítěte.
  • Kolostrum je vybaveno i přísně specifickými bílkovinami, které působí proti určitým druhům bakterií způsobujícím úporné průjmy, a to jak u dětí, tak u dospělých. Na jejich trvalé vyléčení bylo opakovaně a s velkým úspěchem použito.
  • Jinou zajímavou oblastí je jeho ochranná funkce proti vedlejším účinkům některých léčiv. Jako příklad může sloužit skupina nesteroidních protizánětlivých léků, používaných při léčbě artritidy chronického zánětu kloubů. Tyto léky jsou sice velmi účinné, ale vyvolávají zažívací potíže. Se současným podáváním kolostra se jejich léčebný účinek nesnižuje, avšak potíže se zažíváním mizí.

Lidé patří mezi savce

Mléko je nejdůležitější ve výživě mláďat zejména po narození. Kolostrum, lidově nazývané mlezivo, působí na všechna mláďata projímavě a zbavuje mládě látek, které spolykalo při narození, např. plodové vody. Navíc je obohaceno o látky, které podporují odolnost mláděte. Po několika dnech se samici vytváří již mléko. Žena kojí dítě v prvních dnech života 7 x denně a dítě vypije při každém pití asi 10 ml mléka. Po prvním týdnu života pije dítě stále 7 x denně a dávka na jedno krmení se zvyšuje až na 60 ml. Ve třech měsících dítě přijímá mléko od matky 6 x denně a dávka je již až 150 ml na jedno krmení. Ženy kojí zpravidla čtyři měsíce, ale dnes své děti kojí asi 40 procent žen. Za nejideálnější náhradu pro mláďata savců považovali naši předkové mléko obyčejné domácí kozy. Kozí mléko obsahuje kasein, je chudší na vitamíny a železo. Především však nezpůsobuje alergie, kterými trpí lidé jimž chybí enzym laktáza, nezbytný v organismu při trávení mléka kravského.

V poslední době se poměrně často setkáváme s pojmy pozitivní myšlení a pozitivní výchova. Co si pod pojmem pozitivní výchova můžeme představit? Jde v podstatě o zdůrazňování a rozvíjení pozitivních vlastností, způsobů chování, dovedností u dítěte, které vychováváme. Vychází z přesvědčení, že u každého člověka lze najít dobré vlohy, které je třeba rozvíjet a jeho utváření se o ně opírá, a tak přirozeně potlačuje to horší a nežádoucí. Tradiční výchova v našich zemích pod vlivem ještě Rakouska-Uherska stavěla více na autoritě dané systémem příkazů a zákazů a také sankcí – trestů fyzických i duševních. Poslušnost byla jedním z důležitých cílů i podmínkou výchovy. Tato tradice je v mnoha našich rodinách stále živá a ovlivňuje nejen výchovu rodinnou, ale také školní, vztah učitele a žáka, způsob pedagogické komunikace, v neposlední řadě také hodnocení. Na dítěti nehledáme to chvályhodné, ale zdůrazňujeme jeho chyby a nedostatky. V západní Evropě je naopak toto století typické svým příklonem k dítěti rovnocennému partneru dospělého, plnohodnotné lidské bytosti se svými právy (viz Charta práv dítěte), a bývá v této souvislosti nazýváno stoletím dítěte. Pedagogický směr, který je nositelem těchto myšlenek, je ve své vyhraněné podobě nazýván pedocentrismem, neboť dítě je zde středem všeho výchovného dění, určujícím činitelem výchovného procesu, role vychovatele ustupuje do pozadí. Pozitivní výchova rozvíjí kladné momenty v chování a sjejich pomocí překonává, vyrovnává vlastnosti a chování nežádoucí. Hlavní výchovnou metodou je zde pochvala, povzbuzení, motivace. Vycházíme z vědomí hodnoty lidské osobnosti na každém stupni jejího vývoje, respektujeme její možnosti. Dítě takto vychovávané bude mít přiměřené sebevědomí, bude znát svou hodnotu a rozumět nárokům na něj kladeným. Obvykle lépe přijímá požadavky dospělých a rádo je plní, protože nemá strach ze selhání, trestu nebo zesměšnění. Naopak očekává pochvalu či povzbuzení, když se mu nedaří. Je to tedy způsob opačný než výchova autoritativní, perfekcionistická či ochranářská. Jejím základem v rodině je přijetí dítěte takového, jaké je, bohatá stimulace jeho rozvoje a láskyplné chování rodičů.

Zanechte odpověď