Metýnka

Metýnka, místně ale ovšem i netýnka, je jednoduše připravený moučník nejčastěji z kynutého těsta. To je v tenké vrstvě nataženo na pečicí plech a dále pokladeno ovocem nebo potřeno nádivkou. Aby se moučníku říkalo metýnka, určuje poslední vrstva – máslová drobenka (moučka, posýpka). Na metýnku se zadělává buď cíleně, anebo se metýnka vytvoří ze zbylého těsta při pečené plněných kynutých buchet nebo koláčů.

Metýnka nedá skoro žádnou práci

  1. Když hospodyňka pospíchá a nemá moc času na složitější pečení, může se uchýlit k metýnce (současným módním slovníkem by se asi řeklo, že může „utéct do metýnky“).
  2. Nebo jiná situace: Hospodyňka vytvořila pekáč/plech  buchet, ale trochu těsta jí ještě zbylo. Co sním? Udělá z něj metýnku. Je to nejrychlejší způsob, jak upéct „buchtu“ z kynutého těsta.

Snad jen odborníci na historický vžvoj češtiny, a zároveň etnografii, by mohli vysvětlit původ nýzvu tohoto moučníku. Krajově se používají výrazy metýnky, metynka, netýnka, netynka… Laicky se mlžeme domnívat, že by to mohlo být tím, že na metánku jsou „vymeteny“ všechny zbytky surovin na buchtu? Nebo snad proto, že je metánka na závět „pometena“ (od slova metati) drobenkou? Kdo ví…

Jak metynka vypadá?

Metýnku tvoří tenký plát těsta, náplň a drobenka. Kynuté těsto na metýnku se nedělá podle jednoho konkrétního přesného receptu. Metýnka může být z jakéhokoliv sladkého kynutého těsta. Může být i jen docela obyčejné, naše předkyně říkaly „hubené“, tedy úsporné. Těsto se natáhne na tukem vytřený plech.

Na těsto přijde nádivka. Tou je třeba zbytek nádivky připravené na buchty (když se metýnka udělá jako poslední kus pečiva při výrobě buchet nebo koláčů): tvarohová, maková…

  • Nebo se těsto potře povidly: švestkovými, jablečnými, hruškovými.
  • Méně často se metýnka potírá marmeládou.
  • Zato nejčastější náplní metynky je sezonní ovoce: rebarbora, rybíz, borůvky, angrešt, meruňky, broskve, švestky a renglody.
    Kupodivu: jahody, hrušky a jablka se na metýnku moc nedávají.

Tečkou za přípravou metýnky je poslední vrstva tvořená drobenkou. Ta se zhotoví obvyklým způsobem z másla, mouky, cukru, lze jí dochutit vanilkou nebo vanilinovým cukrem, skořicí nebo skořicovým cukrem, rumovou trestí nebo rumovým cukrem (nikoliv ovšem samotným rumem), troškou mletých ořechů, oříšků nebo mandlí.

  • V některých rodinách mají oblibě (hlavně ženy a děti) metýnku „prázdnou“, jen tenký plát kynutého těsta posypaný drobenkou a u pečený.

Metýnka se krájí na různě velké pláty. Konzumuje se přímo, už ji netřeba cukrovat (drobenka ji dostatečně osladila).

Recepty použitelné na metýnku

  • 400 g polohrubé mouky, 50 g cukru, 100 g tuku, 200 ml mléka, 1 vejce, 20 g droždí,  půl lřičky soli, náplň, drobenka.
    Příprava: Mouku se špetkou soli prosejeme do mísy, uděláme v ní důlek, do kterého dáme trochu cukru, rozdrobíme droždí, zalijeme trochou vlažného mléka a necháme droždí vzejít. Pak přidáme zbylé mléko, rozpuštěný vlažný tuk, žloutek a vypracujeme vláčné těsto, které necháme vykynout. Těstem vyplníme plech nebo koláčovou formu, necháme trochu nakynout, okraje potřeme rozšlehaným bílkem, posypeme borůvkami a drobenkou.
    Pečeme v předehřáté troubě

Jiné možnosti (složení) těsta

  • 20 g droždí, 2 lžíce pískového cukru, 1/4 l mléka, 500 g polohrubé mouky, 1/2 lžičky soli, 1/2 lžičky citronové šťávy, 1 vejce nebo 2 žloutky, 60 g másla nebo rostlinného tuku, mouka na vál, tuk na vymazání pekáče,
  • 500 g polohrubé mouky, 20 g droždí, 2 lžíce pískového cukru, 2 lžíce rozehřátého tuku, 1 vejce, malá lřička soli,
  • Půl kilogramu polohrubé mouky, půl čajové lžičky soli, 100 gramů cukru, 100 gramů rozpuštěného tuku, jedno vejce, půl balíčku droždí, ostrouhaná kůra z půlky citronu.

Víc o kynutém těstě v článcích

Zanechte odpověď