Miletínské modlitbičky

Suvenýr, dárek přivezený z cest, poznání navštíveného kraje všemi smysly, pochutnat si na nezvyklém pečivu  – tak to jsou v současné době nejdůležitější funkce miletínských modlitbiček. Miletínské modlitbičky jsou tradiční výrobek s ochrannou známkou, ale dosud nenesou známku chráněného označení původu. Teoreticky by se miletínské modlitbičky daly vyrobit doma. Ale výsledek bude nejistý, Originální tradiční recepturu výrobce z pochopitelných důvodů nezveřejňuje.

Dvě zajímavosti Miletína

Štramberk má své „uši“, lázeňská města své oplatky, Ivančice chřest, Plzeň pivo. A malé městečko Miletín, schoulené v úbočí dominantní Zvičiny, má dvě zajímavosti.

  1. Jednak se zde narodil Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha)
  2. a jednak zde na svět přišly perníčky osobitého tvaru a jedinečné chuti – miletínské modlitbičky.

Město Miletín (německy Miletin) se nachází v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Rozkládá se uprostřed údolí, na úpatí hory Zvičiny mezi Jičínem, Dvorem Králové nad Labem a Hořicemi v Podkrkonoší. Žije zde 912 obyvatel. Nadmořská výška miletínského vrchu je 334 m.n.m.
Zdroj: Wikipedie

Rod Erbenů: Pohádky, balady a modlitbičky

Není bez zajímavosti, že čelný představitel českého romantismu K. J. Erben a miletínské modlitičky mají styčný bod. Perníčky začal v Miletíně vyrábět jeho příbuzný, také Erben.

„Na nápad vyrábět modlitbičky přišel v roce 1864 Josef Erben při pohledu na ženy vracející se z nedělní bohoslužby a v ruce svírající modlitební knížku. Její tvar jej inspiroval ke zhotovení medového perníku s oříškovou náplní, na němž je plátek z vaječných bílků a dalších komponentů a navrchu uprostřed cukrové polevy je půlka mandle,“ uvádí se webu www.regionalnipotravina.cz.

Generace bez modlitbiček

Svébytné perníčky získaly na oblibě, ale také byly oceněny na různých výstavách. V roce 1913 jim byla udělena ochranná známka „Erbenovy miletínské modlitbičky“. V roce 1949 byla firma znárodněna a výroba pečiva s ideologicky závadný názvem byla zastavena.

 „Konec úspěšného podniku přišel s rokem 1949. Celá výroba i s domem č. 11 byla znárodněna a Erbenova rodina vystěhována. Pro příštích 42 let s nimi neměla být výroba modlitbiček spojována. Od začátku roku 1953 byla výroba tradičních Miletínských Modlitbiček ukončena a pečeny byly dále už jen komunálním pekařstvím ve zjednodušené podobě pod názvem „Miletínky“ O těch pravých se pak mezi lidmi povídalo, že recept na správný postup a tajné ingredience si vzal starý pan Josef Erben, který zemřel v listopadu 1953, s sebou do hrobu. Teprve po restituci v r. 1991 obnovil syn Karel Erben výrobu modlitbiček podle původní receptury, kterou udržuje dodnes,“ uvádí se na stránkách www.miletin.cz.

Spory o know how

S výrobou modlitbiček v tu dobu (a prý o nějakou ten „čásek“ dřív), začala miletínskou cukrovinku vyrábět i firma Cukrárna Laušman. Vlastnické spory vyústily do stavu pro spotřebitele výhodného. Oba výrobci získali ochranou známku.

  • U Erbenů vyrábějí  Erbenovy Miletínské modlitbičky,
  • u Laušmanů Miletínské modlitbičky.

Jak modlitbičky chutnají?

Když právě nemáme cestu do Miletína, je možno koupit si tuto regionální sladkost v některých prodejnách v okolí Miletína, anebo třeba v perníkářských speciálkách na pardubickém hlavním nádraží.

„Základem je perníkové těsto, které nejprve šest týdnů zraje. Z něj jsou vykrajovány obdélníčky o rozměrech cca 7 x 5 cm. Na upečené perníčky přijde náplň z pražených vlašských a lískových ořechů a navrch plátek z vaječných bílků a skořice. Hotový výrobek se polije cukrovou polevou a ozdobí půlkou mandle, která symbolizuje právě onen křížek na deskách modlitební knížky. Váží asi 50 g a firma Erben jich vyrobí asi 800 denně.“
Zdroj: www.miletin.cz

Modlitbičky jsou měkké, a přitom křehké. Chutnají báječně, ale jsou dost sladké. Sníst víc než jeden kousek dokáží jen opravdoví „sladkomilové“.  Však se také nejedí za účelem utišení hladu.

Miletínské modlitbičky domácí

Pečení domácích miletínských modlitbiček lze označit jako práci marnou. V domácích podmínkách by se upekla sladkost docela chutná, ale modlitbičky to nebudou. Snad profesionální cukrář-pekař, který v Miletíně v jedné či druhé firmě pracoval a tajně „vynesl“ recepturu a technologii by to dokázal?

Pro ostatní, kteří právě nemají cestu do Podkrkonoší nebo na pardubické nádraží existuje i pohodlná cesta – nechat si zaslat tuto cukrovinku e-shopem.
Pozor, nenakupovat do velké zásoby. Modlitbičky dost rychle tvrdnou na kámen. Je to vyzkoušeno.

Obrázek: mapy.cz

Zanechte odpověď