Nikaragua

Nikaragua leží ve střední Americe, na pevninské šíji zvané také „americký most“, která spojuje kontinenty Severní a Jižní Ameriky. Nikaragua je země neklidná geologicky, a neklidná také politicky. Svého času byla Nikaraua Československu „podivně“ blízká, ale v současnosti je náš vztah k této zemi mnohem vřelejší a upřímnější. Do Nikaraguy Češi jezdí za poznáním, jako pracovníci nadací i různých firem nebo dobrovolníci nadnárodních nevládních organizací. Nikaragua je země velmi krásná.

Přesvědčit se, je-li v zemi právě klid

Nikragua se rozkládá mezi Kostarikou a Hondurasem. Severovýchodní hranici tvoří pobřeží Karibského moře, jihozápad země je omýván Tichým oceánem. Reliéf země byl vytvářen sopečnou činnosti, mnohé z četných vulkánů jsou stále aktivní.

Na jihovýchodě země se rozkládá rozsáhlé sladkovodní jezero. Na jihu země se také nacházejí města s bohatou historií a jiná turisticky  atraktivní místa. Díky tomu zde byla vytvořena solidní turistická infrastruktura.

  • České ministerstvo zahraničních věcí (MZV) označuje Nikaraguu za zemi poměrně bezpečnou, ale právě jen v jižních oblastech.
  • Cestování na sever je považováno za méně bezpečné.
  • Před plánovanou cestou do Nikaraguy je víc než vhodné navštívit stránky MZV a zkontrolovat sekci „Upozornění na cesty“, kde jsou neustále aktualizovány informace a doporučení vycházející z momentální situace v zemi.

Nikaragua, Granada, národní turistické centrum

„Povinná solidarita“ už je minulostí

Nikaragua je země s pohnutou historií, která je doslova nepřetržitě  „psána válkami“. Ta poslední byla, bohužel, občanská a odehrávala se v době z historického hlediska „nedávné“ – v letech 1979 a 1990. Proti sobě stáli:

  • příznivci diktátora Anastasia Somozy Garcíi (podporovaného USA)
  • a zastánci marxistické politické Fronty národního osvobození vedené Danielem Otregou, ale řízenou Sovětským svazem.

A jak už to bylo zvykem – jestliže SSSR podporoval nějakou „rozvojovou“  zemi, musely je podporovat všechny státy socialistického bloku.  A tak českoslovenští občané v 80. letech povinnými srážkami ze mzdy financovali komunistickou frontu v občanské válce (za stržené peníze lidé dostali od ROH kupon, tak zvanou „známku solidarity“).

Po pádu socialistického bloku a SSSR se situace v Nikaragui uklidnila, ale jen částečně. Mnoho rodin ztratilo své bližní v občanské válce, která neměla vítěze ani poražené. Historie bratrovražedné války je stále živá.

Nikaragua, vykopávky zemětřesením zničeného koloniálního města Leonu

Turismus, novodobý zdroj příjmů

Nikaragua nikdy nebyla bohatá země, a stále patří mezi nejchudší země Latinské Ameriky. Její příjmy plynou ze zemědělské produkce, částečně z těžby zlata.

Dalším zdrojem příjmů v posledních letech je turismus. Ten se vzmáhá i za mezinárodní pomoci. Turismus generující zisk pro zemi , kultura, vzdělávání a ochrana přírodního bohatství jsou financovány soukromými nadacemi, ale mnoho projektů má ve štítu „hvězdnatý kruh v modrém poli“ Evropské unie.

  • V Nikaragui pracuje mnoho nadací, jejichž náplní je práce v sociální oblasti. V nadacích mohou jako dobrovolníci pracovat lidé z celého světa (a naučit se přitom španělsky).

Nikarague, Lago Verde a Volcán Concepción na ostrově Ometepe

Nikaragua je k turistům vstřícná

Do Nikaraguy se jezdí“

  • za přírodními krásami (vulkány, sopečná jereza, mořské vodní sporty),
  • za kulturou,
  • koloniální architekturou starých měst
  • a za historickými památkami.

Turistické destinace jsou velmi dobře vybavené a poskytují turistům veškeré cestovatelské pohodlí 21. století, a to při zachování národního stylu.

Turistické oblasti  mají dostatečnou ubytovací kapacitu (většina používá on-line rezervační systémy, Wi-fi zdarma je samozřejmost), banky a bankomaty, v mnoha obchodech lze platit bankovními kartami. Ubytování lze sehnat ve všech cenových relacích. I nejlevnější dormitory (společné ubytování) jsou pohodlné a čisté.

Levný rum a žádní místní opilci

  • Nikaragujská kuchyně je pestřejší než třeba gastronomie panamská nebo kostarická.
  • Hypermarkety jsou zásoby stejně tak, jako hypermarkety v jiné části světa. Jen některé místní produkty se liší.
  • Ceny jsou srovnatelné s cenami v Česku – něco je dražší, něco levnější než u nás.
  • Přestože cena třinového rumu je v přepočtu od sedmdesáti korun za litr (údaj 2016), nejsou na ulicích vidět opilí Nikaragujci (neplatí to o cizincáíh bílé pleti).
  • A právě tak – i když je tabák vývozním artiklem a cigarety jsou o polovinu levnější než u nás, nikde na veřejnosti se nekouří a před restauracemi se neseskupují hloučky kuřáků.

Foto: (jez)

Zanechte odpověď