Shon a hluk například v nákupních centrech může citlivější lidi rozrušit natolik, že pocítí nutnost okamžitě odejít, nadýchat se čerstvého vzduchu. Někomu se navíc může rozbušit srdce, začne být dušný, brní ho ruce a nohy, zpotí se a je mu na zvracení, či dokonce na omdlení. Začne se bát, že zkolabuje, že dostane infarkt nebo se zblázní a nikdo mu nepomůže. Takový člověk právě prožívá atak panické poruchy.

Strach se stupňuje

Takzvaná panická ataka jednou za rok postihne každého osmého až desátého člověka. Panickou poruchou prý ročně onemocní jedno až čtyři procenta obyvatel této země. Lidé propadlí panickému záchvatu pociťují příznaky jako například při srdečním selhání. Spoluobčané jim často přivolají záchranku, ale lékař nenachází žádnou příčinu obtíží. Postižený si tedy spojí obtíže se situací, kde vznikly, a podruhé se tomuto místu raději vyhne. Začne omezovat cestování, nakupování, návštěvy kin a divadel a nerad se pohybuje tam, kde není přístupná rychlá pomoc. Stává se závislým na své rodině či přátelích a někdy zcela přestane opouštět domov.

To je mechanismus tak zvané agorafobie, která se velmi často vyskytuje zároveň s panickou poruchou. Agorafobie s panickou poruchou se vyskytuje asi u čtyř procent žen a u dvou procent mužů. Obvykle vzniká mezi 20 a 30 lety. Je ovlivnitelná psychoterapií a léky ze skupiny antidepresiv.

Příznaky panické poruchy

Panický záchvat se projevuje velkou úzkostí a strachem, který člověku stáhne krk, sevře krajinu žaludeční či rozklepe ruce a myšlenkami, na které člověk reaguje útěkem či vyhledáním pomoci. Tento záchvat se poprvé nejčastěji objeví v dopravním prostředku, ve výtahu, v obchodě, v kině, na velkém prostranství a podobně. Postižený se druhotně začne bát této situace. Pak stačí jen představa obávaného místa a úzkostné myšlenky na nezvládnutí situace, aby následovaly nepříjemné emoce a tělesné prožitky. Podle lékařů dojde automaticky ke zvýšení úzkosti, která zhorší tělesné příznaky, a na ty člověk reaguje dalšími úzkostnými myšlenkami. Postižený se snadno ocitne v bludném kruhu. Mnozí si dělají starosti v běžných životních situacích a dokáží vše vidět v nejčernější barvě.

Jak bojovat s panickou poruchou?

(Příklad cvičení, jak se přestat bát cesty autobusem.)

  • Místo útěku z přeplněného autobusu při pocitu na omdlení je možno zdůvodnit stav svým nízkým tlakem a požádat o místo k sezení.
  • Jindy například lze podrobně si prohlížet místa, kudy autobus projíždí, luštit křížovku nebo se soustředit na vyjmenovaná slova.
  • Úzkost pomůže zklidnit pomalé dýchání do břicha.
  • Každá zvládnutá situace zaslouží ocenění a odměnu, třeba jen sladkost z cukrárny, okolo které jste právě zvládli projet.

Kdy k lékaři?

Lékaři jsou toho názoru, že když někdo podlehne děsivým představám jednou dvakrát za život, nemusí se o své duševní zdraví obávat. Koho však panická ataka začne trápit příliš často, příliš silně, trvá déle než několik minut, a i když je už po všem, někde uvnitř přežívá hrůza z toho, že přijde zase, ten už trpí panickou poruchou a měl by se o své trable podělit s psychiatrem.

Víte, že…

panická porucha se jmenuje podle řeckého boha Pana? Setkání s ním vždy příchozího vyděsilo (Pan úmyslně lekal, „strašil“).