Plíseň na chlebu

Plíseň na chlebu je problém, s kterým se potýkáme po celý rok. Roční období nemá na tvoření plísně na chlebu žádný vliv. Stačí, když z plesnivého chleba odřežeme napadené kůrky? Můžeme zárodky plísně zničit tím, že z napadeného, ale ořezaného chleba osmažíme topinky? Proč chleba plesniví a jak s chlebem nakládat, aby neplesnivěl?

Babičkám chleba neplesnivěl

Naše prabáby pekly chleba na celý týden, a neplesnivěl jim. Babičky kupovaly tří nebo i pětikilové bochníky chleba, a také se na něm plíseň neusazovalo. My kupuje veky chleba ani ne kilové – a s plísní se potýkáme velice často.

  • Co se změnilo, kde děláme chybu?
  • Nebo ji dělají pekaři, distributoři nebo obchodníci?

Chleba: Dva dny, a dost

Často se připomíná (podpořeno údajnými vědeckými výzkumy), že se plíseň na chlebu začne vytvářet už dva dny po upečení. Nastává to tak tehdy, je-li chléb v prostředí, kde se v ovzduší vyskytují zárodky plísní.

  • Takové ovzduší se může vyskytovat třeba ve skříňce nebo ve schránce, kam chleba a pečivo ukládáme – a už někdy v ní chleba zplesnivěl.
  • Nebo chleba uklidíme do stále stejného igelitového sáčku. Tak si plísní chleba očkujeme sami.
  • Chleba zplesniví i v ledničce. Už jsou překonané dřívější názory, že se plíseň nevytvoří v okolní teplotě nižší ne deset stupňů Celsia. Vytvoří, a to klidně i při „ledničkových“ stupních sedmi.

Plíseň na chlebu může zpočátku vypadat jen jako trochu bíle pomoučená kůrka. Kdo kupuje druhy chleba, jejichž kůrka je skutečně mírně pomoučená, může se snadno splést. Jakmile je kůrka zelená, je plíseň prorostlá i ve střídě. Mykologové chleba v takovém stavu označují za přímo toxický.

Není to chyba pekařů?

I ten, kdo si doma nepeče vlastní chleba, chápe, že se chléb peče při asi 180 nebo i 200 stupních Celsia, a to poměrně dlouhou dobu, aby se propekl až do středu. Taková teplota chlebové těsto důkladně sterilizuje, zbaví všeho živého, tedy i zárodků plísní.

Plíseň se na chleba dostává až po jeho upečení. Může se tak stát při přepravě nebo při skladování v obchodě (ve skladu i v regále prodejny), kdyby byla nedostatečně sledovaná hygiena přepravy a skladování. Většina odborníků se ovšem shodne na tom, že si spotřebitel chleba plísní kontaminuje až v domácím prostředí.

Plíseň se pozná i po chuti

Kdo někdy – třeba i jen omylem – snědl plísní napadený chleba, pozná to už po chuti, a to i tehdy, když ořeže napadený povrch. Plesnivý chleba má chuť připomínající tlející jehličí.

Lékaři uklidňují, že snědením jednoho trochu plísní napadeného krajíce si konzument žádnou újmu na zdraví.  Kdyby se to mělo dít pravidelně, už jde o zdraví, někdy i o život. Aflatoxiny, které plísně produkují, patří mezi látky karcinogenní. Jejich účinek se však může projevit až za delší dobu – třeba onkologickým onemocněním. Některé plísně produkují hepatotoxiny, které údajně mohou poškozovat játra a v krajním případě vést i k rakovině jater.

Aby doma chleba neplesnivěl

  • Jestliže se doma na chlebu plíseň objevila, musí hned jít do odpadu (viz třídění odpadu), ani hospodářským zvířatům se nemá podávat ke zkrmení.
  • Chlebové úložiště je třeba vymýt, případně vydezinfikovat. Samozřejmě je nutno vyhodit i obalový sáček, jestli v něm chleba bylo vložen.
  • Napříště kupovat jen takové množství chleba, o kterém víme, že se prokazatelně sní.
  • Kdo nemůže denně na nákup, měl by chleba uchovávat zabalený v textilním ubrousku (třeba lněném) a ve schránce (dekontaminované).
  • Případné chlebové zásoby by měly bát zmrazeny při – 18 ° Celsia.

Ilustrační foto: pixabay.com

Zanechte odpověď