Pohřebné

Už nějaký ten rok neplatí, že nárok na pohřebné má každý, kdo vypraví pohřeb. V současné době je pohřebné definováno jako jednorázová sociální dávka, na kterou má nárok jen úzká jmenovaná skupina lidí. Jako v případě jiných sociálních dávek je vždy třeba hledat poslední aktuální znění předpisů, protože se může z roku na rok měnit.

Pohled do nedávné historie

Pohřebné se do roku 2008 vyplácelo jako jednorázová dávka, kterou bylo přispíváno na náklady s vypravením pohřbu. Při jejím vyplácení nebyly zkoumány majetkové poměry rodiny (příjem). Na pohřebné měla nárok osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Pohřebné bylo stanoveno pevnou částkou pět tisíc korun. Jako dávka státní sociální podpory byla vyplácena od října 1995 (až do prosince 1997 ve výši 3000 korun). Předtím bylo pohřebné dávkou nemocenského pojištění.

Pohřebné v roce 2017

Také v současné době je pohřebné definováno jako jednorázová sociální dávka, z níž je možno uhradit část nákladů spojených s vypravením pohřbu. Podmínky pro vyplácení jsou ale dost omezené, respektive vznikají pouze ve dvou případech:

  1. Když se jedná o pohřeb nezaopatřeného dítěte
  2. Jestliže jde o pohřeb rodiče nezaopatřeného dítěte

Výše pohřebného – jednorázové sociální dávky – je mnoho let stále stejná, a to pět tisíc korun. Z pohledu do minulosti je jasné, že nebyla od roku 1997 navýšena (ani valorizována). V současné době tedy nepokryje ani nejnižší možné náklady na kremaci bez obřadu, natož na pohřeb.

K vypravení pohřbu je ale třeba jistého kapitálu, protože pohřebné je vypláceno zpětně. Aby bylo vyplaceno, musí ten, kdo pohřeb zajišťoval a platil, předložit úřadu účtenku, fakturu, potvrzení o platbě nebo jiný platný účetní doklad, který jednoznačně prokazuje platbu za pohřeb či služby s pohřbem spojené.

  • V praxi to stačí leda tak na nejlevnější neobřadní rakev a zpopelnění bez obřadu.

Žádost o pohřebné

Žádost o pohřebné je nutno podat na tak zvaném kontaktním místě státní sociální podpory, tedy na místně příslušném úřadě práce. Ten bývá v obcích s rozšířenou působností, není v každém městě.

  • Místní příslušností je míněno trvalé bydliště žadatele, nikoliv nebožtíka.

Žádost se vyplňuje na speciálním formuláři. Při vyřizování musí žadatel předložit svůj doklad totožnosti a rodný list, ale rovněž také úmrtní list zemřelého (včetně již zmíněných účetních dokladů.)

Kdy vzniká nárok

  • Když zemře nezaopatřené dítě mají nárok na vyplacení dávky jeho rodiče nebo jiná osoba, která pohřeb vypravila.
  • Jestliže zemře matka samoživitelka nezaopatřeného dítěte. Nárok vzniká osobě, která pohřeb vypravila.
  • Nárok na pohřebné nevzniká, když zemře manžel nebo manželka. Rozhodující nejsou příjmy rodiny, ale jedině skutečnost, že se jednalo o nezaopatřené dítě nebo rodiče nezaopatřeného dítěte.

Zanechte odpověď