Povříslo

Jsou slova, která se z češtiny pomalu vytrácejí. Vytrácejí se proto, že mizí, zanikají, předměty nebo jevy, které ta slova pojmenovávají. Velkou oblastí, kde se tak děje, je zemědělství. Mnozí lidé už neznají význam slov jako je madel, věrtel, krajáč, lejta… Mezi mizející slova patří i „povříslo“.

Povřísla patřila ke sklizni obilí

Povříslo je termín z oblasti žní. K poli se zralým obilím přistupovali muži-sekáči, kteří kosami sekli stébla obilí: těsně nad zemí, a tak, aby se obilí pokládalo v jednom směru. To znamená, aby stébla směřovala klasy na stejnou stranu.

Sekat obilí byla dřina. Pro byl žací stroj předmětem technického vynalézání starých Keltů. Plinius Starší (23-79 n. l) ve svém díle Historia Naturalis XVIII, 296. zmiňuje stroj (nazývaný zde vallus), který byl používán pro sklizeň obilí na velkých obilných lánech římské Galie zaalpské. Dvě rytiny toto prvního známého „žacího stroje“, který nahrazoval osm až deset  ženců se srpy, byly nalezeny na území dnešní Belgie. V období středověku byl stroj zapomenut a sklízení obilí se vrátilo ke kosám a srpům.

Ale zpět ke žním. I žací stroje, zpočátku tažené koněm, byly konstruovány tak, aby pokládaly posečené obilí jedním směrem.

Snop se svazoval povříslem

Obilí bylo položeno a přistupovala j němu druhá směna, což byly obvykle ženy (hospodyně i děvečky) a děti. Do náručí pobraly hromádku posečených stébel, podvlékly povříslo, kterým stébla pevně stáhla do snopu ve tvaru X a povříslo zavázaly. A jsme u termínů „snop“ a „povříslo“.

Ze snopů panáky či mandele

I když bylo obilí zralé, nebylo dokonale suché. Proto se šest až osm snopů stavělo proti sobě (klasy nahoru) do malých kruhovitých skupin. Takovému seskupení se říkalo panák. Na úrodnějších polích a v úrodnějších regionech se proti sobě kruhovitě stavělo patnáct snopů. Útvar se pak označoval jako „mandel“. Mandel byla množstevní jednotka znamenající patnáct. Čtyři mandele – tedy šedesát- se zvalo „kopa“. V panácích nebo v mandelech posečené obilí prosychalo. Pak bylo svezeno do statku a tam vymláceno.

Povříslo

Jenže začali jsme u povřísla. Povříslo byl provaz, který se používal ke svazování snopů. Protože to bylo nejekonomičtější, vyrábělo se povříslo z pokosených stébel obilí. Byla při ruce.

Ženy nebo děti vzaly do hrsti malý svazek stébel, naučeným „grifem“ jej zkroutily a zauzlovaly, až vytvořily sice nijak hladký, ale přece jenom provaz, kterým svázaly snop.

„Výroba povřísel postupně upadla, protože díky mechanizaci sklizňových prací nebylo třeba vázat snopy. Snopy začal vázal automatizovaně pojízdný samovazný stroj nazývaný samovaz ihned po pokosení stébel. Ještě v 70. letech 20. století se vyráběla povřísla z provázku, na jehož konci bylo místo uzlíku přivázané dřívko, které usnadňovalo vázání snopů lnu,“ uvádí česká verze Wikipedie.

Povříslo kolem pasu

Povříslo mnohdy tulákům posloužilo jako opasek. Přeneseně se tedy povříslem označuje nevzhledný a ryze funkční pásek. 

Pásek z povřísla jako oděvní doplněk známe ponejvíc od Strašáka, Scarecrow, putujícího ve skupině s Dorotkou za čarodějem ze země Oz (The Wizard of Oz). Scarecrow (doslovně by překládal jako „vranoplaš“) má ve všech výtvarných zpracováních povříslem přepásaný kabátek.

Foto: pixabay.com

Zanechte odpověď