Přes nebo přez

Jedinou pravopisně správnou podobou, ve které se předložka přes v psané spisovné češtině vyskytuje, je s koncovou souhláskou s.

Předložka přes se váže se 4. pádem, má spoustu významů:

  • směr (jít přes most),
  • překročení určité meze (přerůst někomu přes hlavu),
  • směřování z jedné strany na druhou (skočipřes příkop),
  • procházení nějakým prostorem, skrz (jít přes pokoj),
  • těsný dotyk (nést přes ruku),
  • časové rozpětí, během (zůstal přes noc),
  • neshodu s něčím obvyklým (přes své stáří je velmi čilý; přes zákaz),
  • překročení meze, míry, číselného údaje (strom přerostl přes plot; pracovat přes čas; je mu přes padesát),
  • vynechání v prostoru nebo v čase (skákat přes dva schody; přes chvíli se díval z okna),
  • předstihování, překonávání (křičeli jeden přes druhého).

Pamatujeme na správné psaní vokalizované předložky: přes to přese všecko.

Výslovnost x pravopis

Při vyslovení předložky přes je koncové -s mnohdy ovlivněno první souhláskou následujícího slova a vyslovuje se zněle, tedy [z]: [přez den], [přez louku], [taška přez rameno]. Při psaní se v žádném případě nenecháme splést výslovností a vždy napíšeme správně přes.

Zanechte odpověď