Rakovinou jazyka není příliš časté nádorové onemocnění. A když někoho rakovina jazyka postihne, obvykle se jedná a příslušníky rizikových skupin kuřáků a alkoholiků. Rakovina jazyka je léčitelná, záleží ovšem na včasném rozpoznání a na lokalizaci zhoubného nádoru.

Příznaky rakoviny jazyka

Zhoubný nádor se může na jazyku vyskytovat v jeho přední části nebo v oblasti kořene jazyka.

Rakovinu jazyka nelze přehlédnout. Na povrchu jazyka se začnou tvořit krvácivé vředovité nárůstky, které mají šedorůžovou nebo narudlou barvu. Postupně se zvětšují a znesnadňují polykání i mluvení (pacient s jazykem s nádory hůř artikuluje a změní se mu hlas). Z hlediska vývoje nemoci je horší, když rakovina jazyka začne bujet v oblasti kořenu jazyka, a to zejména proto, že je hůř viditelný a pacientem samotným méně zaznamenatelný. Při rakovině kořene jazyka se poměrně často vytvářejí metastázy zhoubného nádoru v krčních uzlinách, které se při rakovině jazyka zvětší.

Rizikové skupiny

  1. Rakovina jazyka postihuje zejména kuřáky, a to častěji kuřáky dýmek.
  2. Ohroženi jsou i uživatelé jiných typů tabákových výrobků.
  3. Další rizikovou skupinou jsou alkoholici, zejména ti, kteří pijí lihové nápoje (tak zvaně tvrdý alkohol). Ten poškozuje sliznice, které snáze podléhají rakovinovému  bujení.

Léčba rakoviny jazyka

Rakovina jazyka v menším rozsahu je léčena operativním odstraněním nádoru. Horší je situace, kdy se musí vyříznout větší část jazyka. Pacient pak může být doživotně postižen narušenou schopností polykat. O způsobu léčby (chemoterapie, radioterapie, chirurgie) rozhodují  onkologové a chirurgové.

Kouření jako prokazatelná příčina rozvoje zhoubných novotvarů

Experti Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (nejvyšší odborný orgán na světě pro otázky rakoviny, pracující při Světové zdravotní organizaci) oznámili světu již v 80. letech min ulého století, že cigaretový kouř je pro člověka prokazatelně rakovinotvorný (nehledě již na další nežádoucí zdravotní důsledky). Především pro jeho dýchací soustavu, ale také pro zažívací trakt, pro močový měchýř, pánvičku ledvinnou či slinivku břišní. Rakovinotvorné je také tak zvané pasivní kouření. Kromě toho má inhalace tabákového kouře i další neblahé důsledky: způsobuje onemocnění plic a srdce, vyvolává potíže u alergiků (těch je v naší populaci zhruba čtvrtina), těhotných žen (rizikové látky se dostávají krevním oběhem matky až k rostoucímu a vyvíjejícímu se plodu), případně u dětské populace rodičů – aktivních či pasivních kuřáků.

Karcinogenní účinky pro člověka však má i šňupání tabáku, žvýkání žvanců z betelových listů (nádory dutiny ústní, hltanu), žvýkání arekových jader a podobně. Jejich užívání není nikterak zanedbatelné a celosvětově představuje 15-35 % celkové spotřeby tabáku. Na 3800 účinných chemických složek již bylo identifikováno jen v tabákovém kouři. Řada z nich je nádorotvorná nebo způsobuje změny dědičností (mutace) či ovlivňujících vyvíjející se plod (teratogenní účinky), příp. vyvolává potraty.

Každých deset vteřin umírá na světě jeden člověk, aktivní uživatel tabákových produktů.