Slova mnohoznačná

Významem slov se zabývá věda s názvem sémantika. Z hlediska svého významu se slova dělí na:

  • jednovýznamová – jednoznačná, monosémantická – červený, míč, mládež, Praha, Afrika; slov s jedním významem je ve slovní zásobě menšina,
  • vícevýznamová – mnohoznačná, polysémantická – jazyk, klobouk, list; většina slov slovní zásoby je vícevýznamová.

Mnohoznačná slova

jsou ta, která mají více významů. Důvodem existence vícevýznamových slov je efektivita a úspornost jazyka. Představme si, jak by narostla slovní zásoba, kdyby byla každá věc, činnost, jev… pojmenována svým zvláštním slovem!

Správný význam mnohoznačného slova lze pochopit ze souvislosti, z kontextu, ve kterém je použito. Například pod slovem myš pochopí biolog šedého hlodavce, ale člověk pracující s počítačem v myši vidí nástroj, pomocí něhož se pohybuje po monitoru.

Mnohoznačnost slov vzniká na základě podobnosti jevů, které jsou pojmenovávány. Ve slovnících jsou významy slova označené čísly. V češtině má například slovo koruna 14 významů.

Citujeme ze Slovníku spisovného jazyka českého:

koruna, -y ž. (z lat.)
1. ozdoba hlavy kruhového tvaru, odznak panovnické hodnosti: zlatá k. zdobená drahokamy; královská k.; svatováclavská k.; trnová k., přen. utrpení; přen. nést mučednickou k-u těžce trpět; k. z copů (dř. ženský účes)
2. panovnická hodnost; přen. panovník: ucházet se o českou k-u; – moc k-y císařské; rádce k-y
3. korunní země; království: boj o českou k-u; země k-y české
4. (dř.) zpodobení panovnické koruny, šlechtický n. čestný odznak: k. na helmici, na štítě; zlatý kříž s k-ou (vyznamenání)
5. jednotka měny v někt. státech; platidlo představující tuto hodnotu: k. československá (zn. Kčs), dánská, švédská; kovová, papírová k.; ob. mít, nemít k-y peníze; ekon. kontrola k-ou
6. rozvětvená listnatá část stromu: k-y staletých dubů; lípa s rozložitou, košatou k-ou
7. nejvyšší stupeň něj. konání, úsilí; vyvrcholení, dovršení: poslední sbírka básní je k-ou básníkova díla; člověk je k. lidstva; k. poznání;
♦ nasadit něčemu k-u (často iron.) vyvrcholit to
8. bot. vnitřní obal květu, zprav. barevný
9. mysl. rozvětvené zakončení jeleního parohu nejméně s třemi výsadami
10. hud. znaménko prodloužení tónu n. pomlky bez přesného výměru; fermata
11. tech. řidč. k. běhounu jeho střední část
12. stav. nejvyšší část náspu, vozovky, hráze, přehrady ap.
13. hvězd. Severní k. jm. souhvězdí severní oblohy
14. v míst. jm.: Zlatá K. obec a klášter v jižních Čechách;

 

Základní význam má číslo 1, významy označené dalšími čísly jsou druhotné.

Přenášení významu

Slova mnohoznačná vznikají na základě přenášení významu – metafory a metonymie.

  • Při metaforickém přenesení významu mají dva jevy vnější podobnost:

list (list stromu, list papíru), oko (orgán zraku, oko na punčoše, pytlácké oko, oko na polévce), kořeny (kořeny rostliny, původ).

  • Při metonymickém přenesení významu mají dva jevy vnitřní podobnost:

stavba (budova, staveniště), hvězda (vesmírné těleso, vynikající osobnost), sladkost (sladká chuť, cukroví).

Zanechte odpověď