Tapioka

Tapiok/tapioka je jedno z označení hlíz manioku jedlého. Ve světě je rovněž znám pod názvem kasava nebo yuka. Výrazy se liší jen zeměpisně, jinak se jedná jedná o stále stejnou plodinu, která je základem denní stravy pro víc než půl miliardy lidí. Pod označením tapioka se na trh dodávají také potravinové produkty z tapiokového škrobu.

Tapiok, kasaca, maniok, yuka

Kasava, maniok, yuka, tapioka – to jsou ty podivné hlízy prodávané někdy v trsech, jindy po kusech, které vidáme na tržnicích i v supermaketech v tropických zemích. Hlízy tam mají stejné zastoupení v jídelníčku, jako u nás brambory. Konzumují se jako samostatná potravina, anebo slouží coby surovina k přípravě pokrmů. Využívá se i průmyslově. O manioku se uvádí,  že to je hospodářský plodina s nejvyšší koncentrací škrobu na měrnou jednotku.

Kde nerostou brambory, manioku se daří

Botanicky se rostlina produkující hlízy nazývá maniok jedlý (Manihot esculenta) a je z rodu pryšcovitých. Pochází tropických oblastí jižní Ameriky. V dobách kolonizace byl rozšířen do jiných částí zeměkoule (zejména v rovníkových oblastech) s podobným klimatem, jako měl měl ve své domovině a kde se niné plodiny pěstovat nedají (brambory, pšenice, luštěniny, kukuřice).

A tak se maniok (pod názvy cassava, tapioca či yuca) pěstuje v jihovýchodní Asii, Austrálii a Oceánii, ve střední a Africe. Dobře se mu daří v oblastech s vysokou teplotou a minimem srážek. Jeho pěstování je snadné. Rozmnožuje se semeny.  Z další péče potřebuje jen okopávku (proto je z potravinářského hlediska zařazen mezi okopaniny). Rostlina vytváří až deset vějířovitě rozložených kořenových hlíz, z nichž každá jedna může vážit až dva kilogramy.

Maniok: Potrava hladovějícího světa

Maniok není v syrovém stavu jedlý. Původní odrůdy byly dokonce za syrova jedovaté, ale v současnosti jsou jiř vyšlechtěny nejedovaté odrůdy.

Maniok slouží jako základní potravina v nejchudších částech světa. Obsažený škrob zasytí, ale jinak maniok žádné zásadní potřebné látky lidskému tělu nedodá. Maniok tedy zachrání před smrtí hladem, ale nezabrání podvýživě. Alespoň se tak uvádělo po dlouhá desetiletí. 

V částech světa, které nejsou hladem ohroženy, se tapioka prodává v obchodní síti jako jedna z mnoha potravin a upravuje se jako příloha nebo součást pokrmu s dalšími nutričně hodnotnějšími surovinami (maso, zelenina).

Tapioka „došla“ do Česka

Maniokový škrob a produkty z něj se dostaly i na český trh. Znají jej hlavně lidé, kteří jsou odkázáni na bezlepkovou stravu (celiaci a lidé s jinou alergií na lepek).

Ve druhé polovině druhé dekády tisíciletí se tapiokové produkty dostaly do centra zájmu lidí, kteří se chtějí stravovat „zdravěji“ nebo prostě „jinak“.  Tapiok začal být doporučován k běžnému užití i v podmínkách české kuchyně (jako zahušťovadlo, k přípravě pudinků nebo „bublinkového“ čaje připraveného z tak zvaných „perel“. Rovněž se začaly v různých textech objevovat tabulky příznivých nutričních hodnot tapioky. To je ale trochu v rozporu s tím, na co bylo léta poukazováno – že manioková strava je nutričně chudá.

Asi budeme muset ještě nějaký čas počkat:

  • buď se maniok a tapioka u nás „uchytí“ – a pak se o ní začnou vyjadřovat i lékaři,
  • anebo se časem tiše navrátíme k domácím plodinám, protože se tapiok pro nezájem trhu přestane k nám dovážet

Kdo chce tapioku vyzkoušet, je to jen na jeho volbě.

Foto: Maniok na tržišti v Panamě (pl)

Zanechte odpověď