Zavařování mrkve

Není příliš zvykem mrkev zavařovat. Ale když ji máme nadúrodu, malý mrazák a teplý sklep, je zavaření dalším možným způsobem, jak mrkev uchovat. Když nemáme mrkev vlastní (a nebo zadarmo), je nákup mrkve pro účely zavařování zbytečný. Mrkev je v dostatečném množství, dobré kvalitě a v nízké ceně dostupná na trhu celoročně. Mrkev lze zavařit několika způsoby. Záleží na volbě a na rodinných preferencích.

Proč zavařovat mrkev

Mrkev je jedna z mála druhů zeleniny, které jsou na trhu celoročně, levně a v dobré kvalitě. Drobní pěstitelé mrkve si někdy i povzdechnou, že tak pěknou mrkev, jaká je na trhu, se jim nepodaří nikdy vypěstovat.

Narazit by mohly i „šermující prstíky“, že „není nad dobrou domácí mrkvičku, bez chemie – etc, etc…“ Právě mrkev je zeleninou, jejíž kvalita a obsah dusíkatých látek bývají z domácích záhonků někdy mnohem horší, než u mrkve kupované. Ono totiž každé chce své a záhonek dobře pohnojený přírodní chlévskou mrvou není to pravé prostředí pro pěstování mrkve.

  • Přesto se může stát, že má rodina nadbytek mrkve. Co s ní? 

Jak uchovat mrkev

  • Po starém způsobu zapíchat do písku a uložit do chladného sklepu.
  • Blanšírovat, a pak sesypat do sáčků a zamrazit.

Zavařování mrkve

  • Zelenina do bramborového salátu: Velmi dobrý způsob je zavařit na kostičky nakrájenou mrkev – ideálně s celerem a okurkami – jako polotovar do bramborového nebo jiného salátu. Kořenovou zeleninu je však třeba předvařit. Okurky se nepředvařují. Pak nakrájet, nasypat do sklenic, zalít obvyklým/vyzkoušeným/oblíbeným  sladkokyselým nálevem a sterilovat 25 minut při 80 stupních Celsia.
  • Zelenina pod maso „na divoko“: Podobně lze zavařit i zeleninu, která se později použije na marinovaní (moření) masa. Mrkev, petržel a celer nakrájíme na kolečka, krátce povaříme. Naplníme jimi sklenice a zalijeme koncentrovanějším sladkokyselým nálevem. V koření by neměla chybět celá hořčice, nové koření, bobkový list a celý pepř. Sterilujeme. Obsah sklenice pak nalijeme na maso, které chceme mořit a po rozležení upravíme na divoko.
  • Určitě nepřijde nazmar: Nadělat zásobu koncentrovaného polotovaru na mrkvový džus (třeba s přídavkem pomeranče, jiné kořenové zeleniny, jablek…) a sterilovat. Pak ředit na denní pití.

Mrkev: Tuky ji svědčí, var neuškodí

Mrkev pomáhá zraku, neboť obsahuje oranžová barviva, tzv. karoteny, z kterých se v organismu uvolňuje aktivní vitamin A. Spolu s bílkovinami je součástí zrakového pigmentu, rodopsinu, který je citlivý na světlo a umožňuje vidět za šera.

Beta-karoten neboli provitamin A je obsažen v některých druzích zeleniny, především v mrkvi. Nejde přímo o vitamin, ale o látku, kterou tělo dovede přeměnit ve vitamin A, a to v takovém množství, jaké organismus potřebuje. K tomuto procesu dochází v tenkém střevě a v játrech. Vzhledem k tomu, že vitamin A je rozpustný v tucích, je vhodné přidávat do zeleninových jídel, například salátu, vždy trochu oleje. Vařením se v podstatě neničí.

Vitamin nejenom pro dobrý zrak

Je všeobecně známo, že vitamin A je důležitý pro správnou funkci zraku, především pro vidění za šera.

  • Je nezbytný pro růst a vývoj tkání, regeneraci buněk, obnovu výstelek sliznic mnoha orgánů,
  • chrání kůži před škodlivými vnějšími vlivy – viry, bakteriemi, zplodinami v ovzduší, radioaktivním zářením apod.
  • Je prokázáno také blahodárné působení tohoto vitaminu na sliznice dýchacích cest, tlustého střeva, močového měchýře i prostaty.

Beta-karoten má všechny účinky vitaminu A, navíc však ještě mnoho dalších.

  • Především je považován za významný antioxidant, takže by měl chránit organismus před nebezpečnými účinky volných radikálů, které odborníci považují za jeden z faktorů i tak závažných onemocnění, jakým je rakovina.
  • Ukazuje se, že karoteny pravděpodobně zmenšují i riziko plicních nádorů.
  • Rovněž působí proti neprůchodnosti cévních stěn a podílí se tak na prevenci před infarktem myokardu.

Zanechte odpověď