Tupé, vleklé a neustávající bolesti nohou může způsobit žilní trombóza. Jde o závažné onemocnění hlubokých žil v lýtkách, stehnech nebo v pánvi. Žilní trombóza vzniká například po úrazu dolní končetiny, a nebo při tak zvané „smáčivosti“ cévní výstelky žil dolních končetin. V jiných případech může žilní trombóza vzniknout při problémech s průtokem žilní krve v dolních končetinách, což se například může stát po znehybnění končetiny, při dlouhodobém ležení nebo při oslabení srdeční činnosti. Příznaky žilní trombózy rozpozná lékař. Lékaři hovoří o trombóze poúrazové, poporodní a tumorózní.

Žilní trombóza: Příznaky a projevy

V některých životních situacích může nastat v našich cévách proces srážení krve, který medicína nazývá trombóza. Uvolněná žilní sraženina (trombus, tedy shluk krevních tělísek a krevních působků) má na svědomí vyšší počet úmrtí než infarkt myokardu a úrazy dohromady. Podle toho, v jakém místě ucpání trombem vzniká, pozoruje nemocný různé obtíže:

  • bolesti končetiny i v klidu (zhoršuje se po postavení),
  • modravé zbarvení kůže,
  • otok končetiny,
  • pohmatová bolest a tuhost lýtka nebo stehna.

Další rizika

K vytváření trombů dochází ovšem i následkem užívání hormonální antikoncepce nebo po aplikaci hormonálních přípravků, po porodu a v období klimaktéria.

Krevní sraženiny mohou v cévách dolních končetin vzniknout i tehdy, když přijímáme málo tekutin, schází nám pohyb a ve stravě není dostatek vitamínů a vlákniny. Rovněž se lékaři s trombózou setkávají u pacientů, kteří užívají nekontrolované kombinace nejrůznějších druhů medikamentů.

Žilní trombóza nemívá výrazné příznaky

Je trochu zrádné, že žilní trombóza nemá většinou alarmující příznaky. Pokud se jedná o trombózu dolních končetin, pak nemocný může pociťovat tlak v postižené končetině, objeví se mírný otok a mírné bolesti.

Asi v polovině případů se neobjeví žádné příznaky a žilní trombóza proběhne jako netypická bolest, kterou nemocný přisuzuje námaze či změně počasí. Teprve při opakované trombóze (ta mívá obvykle těžší průběh) nebo s odstupem času je proběhlá žilní trombóza náhodně zjištěna.

Pomůže léčba a zdravý pohyb

Lékaři mají k dispozici moderní vyšetřovací metody, jako jsou například sonografie, počítačové tomografy, magnetické rezonance a další, díky kterým může být žilní trombóza včas odhalena a léčena.

Trombóza nejvíce ohrožuje lidi po padesátce. Prevencí je dostatek pohybu, dostatek tekutin, nedráždivá strava, omezení soli, redukce váhy a dostatek vitamínů. Ze sportu je doporučována turistiku, prostná cvičení, denní procházky a plavání. Jestliže se žilní trombóza objeví, musí být léčena. Jinak hrozí uvolnění trombu, po němž následuje tak zvaná minutová smrt.

Tupé, vleklé a neustávající bolesti nohou může způsobit žilní trombóza. Jde o závažné onemocnění hlubokých žil v lýtkách, stehnech nebo v pánvi. Žilní trombóza vzniká po úrazu dolní končetiny, a nebo při tak zvané „smáčivosti“ cévní výstelky žil dolních končetin. V jminých případech může žilní trombóza vzniknout při problémech s průtokem žilní krve v dolních končetinách, což se například může stát po znehybnění končetiny, při dlouhodobém ležení nebo při oslabení srdeční činnosti. Příznaky žilní trombózy rozpozná lékař. Lékaři hovoří o trombóze poúrazové, poporodní a tumorózní.
Žilní trombóza může být odhalena až zpětně
V některých životních situacích může nastat v našich cévách proces srážení krve, který medicína pojmenovala trombózou. Uvolněná žilní sraženina (trombus, tak se nazývá shluk krevních tělísek a krevních působků) má na svědomí vyšší počet úmrtí než infarkt myokardu a úrazy dohromady. Podle toho, v jakém místě ucpání trombem vzniká, pozoruje nemocný různé obtíže:

bolesti končetiny i v klidu (zhoršuje se po postavení),

modravé zbarvení kůže,

otok končetiny,

pohmatová bolest a tuhost lýtka nebo stehna.

Asi v polovině případů (a především v lýtkách) proběhne žilní trombóza jako netypická bolest, kterou nemocný přisuzuje námaze či změně počasí. Teprve při opakované trombóze (ta mívá obvykle těžší průběh) nebo s odstupem času je proběhlá žilní trombóza náhodně zjištěna.

K vytváření trombů dochází ovšem i následkem užívání hormonální antikoncepce nebo po aplikaci hormonálních přípravků v období klimaktéria. Krevní sraženiny mohou v cévách dolních končetin vzniknout rovněž i tehdy, když přijímáme málo tekutin, schází nám pohyb a ve stravě není dostatek vitamínů a vlákniny. Rovněž se lkaři s trombózou setkávají u pacientů, kteří užívají nekontrolované kombinace nejrůznějších druhů medikamentů.

Žilní trombóza nemívá výrazné příznaky

Je trochu zrádné, že žilní trombóza nemá většinou alarmující příznaky. Pokud se jedná o trombózu dolních končetin, pak nemocný může pociťovat tlak v postižené končetině, objeví se mírný otok a mírné bolesti. Uvolněný trombus, který se krevním tokem dostává do plic. Příznaky jsou přechodná dušnost, přechodný tlak na prsou a lehké poruchy při vdechování. Často vede k náhlému úmrtí. Proto lékaři hovoří o plicní embolii jako o tichém zabijáku.

Pomůže léčba a zdravý pohyb

Lékaři mají k dispozici moderní vyšetřovací metody, jako jsou například sonografie, počítačové tomografy, magnetické rezonance a