Zpracování jablek

Když se „rok povede“ a je dobrá úroda jablek, mívají někteří pěstitelé „starosti“ s jejich zpracováním. Starosti to jsou ovšem příjemné, protože jablka jsou vděčnou surovinou, kterou lze zpracovat na mnoho způsobů. Dá to jen trochu práce, ale s tou se musí počítat, když nemáme dobrý sklep a jabloně rodí jablka spíš podzimního typu, která dlouho nevydrží. Jak zpracovat jablka?

Užít si čerstvých jablek co nejvíc

Úrodu jablek je třeba nejdřív roztřídit podle druhu a podle jakosti plodů. Dobrá, nepoškozená jablka uložíme k přímé spotřebě nebo k pozdějšímu zpracování. V dalších dnech dbáme, aby se jablíčka skutečně spotřebovala v přírodním stavu: na svačiny dětem do školy a dospělým do práce, rozčtvrcená je nabídneme jako druhou večeři a podobně. Poškozená nebo padaná jablka je nutno zpracovat hned.

Jablečná dřeň

  • Jsou-li v domácnosti děti, přijde vhod jablečná dřeň. Pro miminka a malé děti na ni v malém množství vody rozvaříme oloupaná jablka. Rozmixujeme nebo propasírujeme ostrým sítem, je-li třeba, trochu přisladíme. Naplníme skleničky (velikost podle potřeby) a 20 minut sterilujeme při 80 °Celsia.
    Použití: Na přímou spotřebu k přesnídávce. Pro starší děti, mládež nebo dospělé můžeme jablka na dřeň rozvařit nebo rozpéct v troubě i se slupkami. Ovoce je pak třeba rozmixovat. Sladit je možno podle rodinách zvyklostí: bílým, hnědým, třtinovým cukrem, stévií, medem. V případě medu je třeba čas sterilace o polovinu prodloužit.
    Jablečnou dřeň je možno také zmrazit – vznikne oblíbená dětská pochoutka, kterou si rádi obšas dají i dospělí.

Jablečný kompot

  • Jablečný kompot se dřív podával nejčastěji k pečenému kuřeti, ale i k jiným masitým jídlům. V současné době se na něj trochu zapomnělo, jako ostatně i na jiné kompoty, bez kterých se dřív neobešel nejen nedělní oběd.
    Jablečný kompot je doslova lahodný. Osvěživý, ale i trochu sytící. Proto se hodí jako občerstvení nemocným s horečkou, kteří nemají moc chuť k jídlu.
    Jablečný kompot se doma vyrábí k rychlé spotřebě (známá kombinace jablka, citron, hřebíček, skořice, cukr/med/jiné sladidlo).
    Nebo se zavařuje do sklenic. Do sklenic není moc vhodné přidávat koření, protože je často důvodem kažení kompotu.
    Oloupaná a nakrájená jablka bez jadřinců se naskládají do sklenic, zalijí cukerným roztokem (na 1 litr vody potřebujeme 250 až 300 gramů cukru) a sterilují se 20 až 30 minut při teplotě 80 až 85 °Celsia (podle tvrdosti jablek). Velmi dobře chutnají jablka v kombinaci s jiným ovocem: jeřabinami, jader zbavenými šípky, aroniemi, ale i se švestkami, hruškami nebo dýní.

Jablečná povidla

  • Jablka oloupeme, nakrájíme nebo nastrouháme, podstříkneme vodou a rozvaříme. Směs je pak třeba svářet na plotně  (míchat) nebo v mírně teplé troubě (občas zamíchat) do zhoustnutí. Správná hustota se pozná, když za vařečkou zůstává brázda, která se nezavírá – a nebo jen velmi pomalu.
    Jablečná povidla není třeba přislazovat. Pro jistotu je sterilujeme obvyklým způsobem. Z vysušených rozetřených jablečných povidel pak lze vyrábět ovocné placky nebo bonbony (v sušičce nebo na olejem vymazaném nebo papírem vyloženém plechu ve vlažné troubě).

Jablka do buchet

  • Velmi oblíbený způsob zpracování jablek je oloupaná nastrouhat, napěchovat do sklenic a při 85 stupních 35 minut sterilovat. Delší sterilace je třeba, protože jablka neobsahují žádný konzervant (třeba cukr). Polotovar se používá jako náplň do závinů, hraběnčiných řezů, taštiček, buchet, nebo se zamíchá do těsta na jablečné lité moučníky.

Křížaly

  • Křížaly se vyrábějí buď z čtvrtin/osminek neoloupaných jablek, nebo z nakrájených plátků. Osminky/čtvrtiny  jablek je třeba sušit teplem – v sušičce, ve vlažné troubě. Plátky je možno usušit úspěšně i na ústředním topení.
    Zásoba křížal v domácnosti odvede mlsné chutě dětí i dospělých, a to zdravým směrem. Navíc křížaly zasytí, což uvítají ti, kteří zápasí s nadváhou z přejídání.

Jablečný mošt

  • Není lahodnějšího nápoje nad pravý jablečný mošt. Vyžaduje to ale trochu organizace. Je třeba zjistit, kde funguje nejbližší pěstitelská moštárna. Bývají i ve velkých městech, většinou na okraji, poblíž zahrádkářských kolonií. Dřív je provozovaly zahrádkářské organizace a v současné době se (po nějaké odmlce) bývají v čas zrání ovoce opět v provozu. Je třeba zjistit podrobné informace a cenu za litr.
    Výroba domácího moštu je sice také možná, ale vyžaduje to vybavení, které už není v současných domácnostech běžné. Na mošt lze využít i jablka padaná.

Jablečná pálenka

  • Podobnou organizaci potřebuje i pálení jablekpěstitelských pálenicích. V některých vypálí kvas dovezený zákazníkem, pak je pálenka z vlastních jablek. Jinde postačí přivézt jablka celá, a pak se spokojit s pálenkou, kterou dodá pálenice. To se liší, podrobnosti je opět třeba vyřídit předem – jako v případě moštu.

Jablečné víno

  • Jablečné víno lze doma bez problémů vyrobit. Ale vyžaduje to předchozí teoretickou přípravu.
    Návody na výrobu jablečného vína obsahují všelijaké zahrádkářské publikace. Bývá v nich i technologický postup, seznam potřebného vybavení, a podobně. Postupy, které se mnohdy trochu liší, lze nalézt i na internetu. Ale i tam je jistější hledat na specializovaných stránkách o domácím vinařství nebo zahrádkářství, než na stránkách společenských magazínů, kde není jistota, že je text podložen skutečnou praxí nebo alespoň že autor ví, o čem píše.

Foto: (jez)

Zanechte odpověď