Rodina je považována za nejdůležitější sociální celek, který formuje náš budoucí život. Ne všichni rodiče jsou ale schopní nebo ochotní vykonávat vše, co ne nezbytné pro co nejpříznivější vývoj dítěte. Vznikají tak problémy označované jako poruchy rodičovství a z nich nejzávažnější je právě afunkční rodina.
Důvody, kvůli niž ke vzniku těchto poruch dochází, jsou hned tři:
- Problémové osobnosti rodičů, kteří se z nejrůznějších důvodů odmítají starat o své děti.
- Patologická chování (závislosti, trestné delikty apod.)
- Neúplnost rodiny případně její absence a nahrazení ústavní nebo pěstounskou výchovou.
Jakmile se v rodině začíná schylovat k problémům, okolí si obvykle jako první všimne negativního vývoje dítěte a vzniku některých patologických jevů. Tehdy mluvíme o dysfunkční nebo problémové rodině. Ovšem jakmile jsou poruchy v chování rodičů takového rozsahu, že vývoji dítěte brání nebo ho dokonce přímo ohrožují, mluvíme i tzv. afunkční rodině.
Afunkční rodina – jak ji poznat?
Vztahy v rodině bývají často narušeny hádkami mezi rodiči, kterým přihlíží děti nebo je alespoň slyší např. z vedlejší místnosti. Výjimkou není ani agrese jednoho z partnerů (častěji muže) vůči druhému, rozbíjení předmětů a další jevy.
Rodina nemá určena pevná pravidla, odměny a tresty bývají závislé na aktuální libovůli rodičů. Dítě často ani neví, čím se právě provinilo. Přichází o pocit bezpečí a jistoty, který ke svému vývoji nutně potřebuje., v situaci se nedokáže orientovat. A často u nich dochází k psychické deprivaci, negativně ovlivňující jejich zařazování do společnosti vrstevníků.
Rodiče se jim nevěnují, nestarají se aktivně o náplň jejich volného času a výchovná opatření z jejich strany nemívají téměř žádnou účinnost, právě proto, že dítě si není jisto jejich důvody.
Vysvětlení: psychická deprivace vzniká ve chvíli, kdy nejsou dostatečně uspokojovány rozličné potřeby dítěte, především v oblasti citové a emocionální. Takové dítě si s sebou tento vliv často nese i do dospělosti a jen stěží poté dokáže vytvořit vlastní funkční rodinu.
Situace podle věku dítěte
Afunkční rodina obvykle nevznikne ze dne na den. Tento proces bývá plíživý a pozvolný. O většině těchto rodin naštěstí platí, že k narušení vztahů mezi rodinnými příslušníky dochází až později, tzn. ne v prvních 4-5 letech života dítěte, která jsou pro jeho příznivý vývoj kritická. Nejvíce ohroženy jsou děti duševně nezralých rodičů, zatížených např. konzumací drog, alkoholu nebo jinou závislostí. Takové děti bývají uzavřené, úzkostlivé, nesoustředěné a apatické, střídavě agresivní. Nedokáží se vypořádat se svými potřebami ani si aktivně říci o pomoc. Takovým dětem musí být poskytnuta pomoc zvenčí, protože samy se s takovou situací vyrovnat nedokáží.