Alergické reakce na mléko nepatří k novodobým „civilizačním“ neduhům. Na možné nežádoucí reakce po požití mléka upozorňoval už Hippokrates (460 až 370 let př. n. l.). Dětí, ale i dospělých lidí, kteří nesnášejí mléko přibývá. V případě alergie na mléko se velmi často jedná o reakci na jednu jeho složku – kasein. Jak se projevuje alergie na kasein?
Co je kasein
Kasein je hlavní mléčná bílkovina. V kravském mléce je zastoupen asi 80 procenty. Další mléčné bílkoviny jsou tak zvané syrovátkové bílkoviny (beta-laktoglobulin) 9 %, alfa-laktalbumin 4 %, bovinní imunoglobuliny 2 %, albuminy 2 % a v malém množství ještě i jiné proteiny. Srážení kaseinu se využívá v mlékárenském průmyslu při výrobě mnoha produktů. V případě nesnášenlivosti mléka lékaři nejčastěji nacházejí pozitivitu na kasein a syrovátkoví bílkoviny.
Bílkoviny s vysokou alergizující schopností jsou značně odolné vůči teplu, proto zůstávají téměř stejně aktivní i po převaření mléka. Protože se v mnohých mléčných výrobcích objevuje vlivem technologie kasein ve vyšším množství, mohou být silnějším alergenem než mléko čerstvé (při porovnání kilogramu mléka a kilogramu produktu).
- Kasein, hlavní mléčná bílkovina, je zdravému organismu prospěšný. Je mu přičítána ochranná funkce jaterních buněk, ovlivňuje růstovou aktivitu. Na druhou stranu stále přibývá nejen dětí, u nichž se projevuje alergie na kasein, ale i dospělých lidí.
Alergie na kasein: Příznaky
Alergie na kasein se projevuje víc u dětí než u dospělých. U dětí dost často vymizí, což je vysvětlováno zlepšující se funkcí trávicích enzymů . Děti většinou začínají mléko snášet v průběhu dvou až čtyř let. Alergická reakce se může projevit krátce po požití jídla nebo s časovým odstupem až několika hodin. Projevy alergie mohou být:
- nausea, pocit na zvracení,
- zvracení,
- průjem,
- kožní projevy, například kopřivka a otoky.
Alergie na kasein je ale nebezpečná i druhotně. Uvádí se, že až polovina postižených nese riziko vzniku dalších alergií na jiné látky.
Léčba alergie na kasein
Léčba spočívá v radikálním vyloučení mléka a mléčných výrobků. Takto postižený jedinec musí v rámci svého zdravotního stavu naprosto změnit svůj jídelníček a dávat přednost sojovému, kukuřičnému nebo rýžovému mléku. Kozí nebo ovčí mléko je vhodné jen pro malé procento postižených. Odborníci uvádějí, že v případě pozitivní reakce na mléko kravské se až v 90 procentech objevuje i reakce na mléko kozí nebo ovčí.
Důležité je provést vyšetření, které zjistí i eventuální další potenciální alergeny jak z potravin, tak i z ovzduší a dalších obklopujících chemikálií a doporučit další terapii.
Víte, že…
… je kasein také důležitou půmyslovou surovinou? Například tak zvaný křídový papír (papír pro umělecké tisky) se oboustranně natírá směsí kaseinu, kaolinu a klihu. Nátěr dává papíru lesklý uzavřený povrch a umožňuje tisk s nejjemnějšími rastry.
… z kaseinu se vyráběl i galalit (galaktolith), tak zvaný mléčný kámen? V roce 1897 německý továrník Wilhelm Krische a technik Adolf Spitteler získali umělou hmotu z ponořením tvarohu do roztoku formaldehydu. Podle jejich technologie se srážením odstředěného mléka přídavkem enzymů získal kasein. Ten byl dokonale zbaven tuku a vody, rozemlet na prášek a smísen s různými přísadami a barvivy. Dalšími technologickými postupy byla vytvořena snadno tvarovatelná umělá hmota – galalit (galaktolith, mléčný kámen). Je to průsvitná hmota, na vzduchu stálá, pevná a pružná, nehořlavá (výhoda proti celuloidu), nahřátá páchne po páleném rohu. Galalit se stal náhražkou přirozeného rohu, kamene, kostí, slonoviny, jantaru, želvoviny, korálů apod. Od počátku minulého století se z něho v průmyslovém měřítku vyráběly různé předměty (perly, knoflíky, hřebeny, držadla ke skříním, pletací jehly, rukojeti k nástrojům, klávesy, elektrické izolátory.
S rozvojem makromolekulámí chemie a zahájením výroby syntetických plastů ztratily postupně materiály získané modifikací přírodních surovin na významu. V historii chemického průmyslu však představují neopomenutelný a trvalý vývojový článek.
Zdroj: S využitím TT, 2001