Alzheimerova nemoc je příčinou více než poloviny případů demence. Alzheimerova choroba je porucha mozku, postihující hlavně starší lidi. V roce 1907 nemoc popsal německý lékař doktor Alois Alzheimer a současná věda ještě ji nedokáže zcela léčit. Tuto civilizační nemoc označil Lewis Thomas jako „tichou epidemii“.
Alzheimerova nemoc: Tichá epidemie
Alzheimerova nemoc odpovídá ve vyspělejších zemích za více než polovinu všech demencí, tedy poruch paměti a rozumových funkcí mozku, a podle odhadu odborníků jí trpí asi jedno procento lidí. Její výskyt prudce roste s věkem, takže u starých lidí už je čtvrtou nejčastější příčinou smrti. Přitom se zatím neví, co ji způsobuje ani jak ji léčit, takže dříve či později nutně končí smrtí. V průmyslově vyspělých zemích se dostala Alzheimerova nemoc do pořadí čtvrté až páté nejčastější příčiny smrti dospělých, hned po nemocech srdce a cév, zhoubných nádorech, úrazech a otravách.
Demenci odborníci nazývají za tichou epidemií. Ve věku 62,5 roku se vyskytuje u 0,7 % populace, ale každých pět let se její výskyt zdvojnásobuje. Výskyt samotné Alzheimerovy choroby se zdvojnásobuje ještě rychleji než prostá demence – každých 4,5 roku. V České republice postihuje demence několik desítek tisíc lidí, což klade značné nároky na rodinné příslušníky, zdravotnictví i pečovatelskou službu a sociální úpravy.
Příznaky Alzheimerovy nemoci
Na počátku Alzheimerovy choroby je postižený člověk na první pohled naprosto zdravý. Nic ho nebolí, tělo funguje.
- Pak se začnou objevovat poruchy paměti, roztržitost, zapomětlivost.
- Člověk stižený Alzheimrovou nemocí si přestává pamatovat kde bydlí,
- neorientuje se ve známém prostředí,
- neví, který je den v týdnu, měsíc, roční období.
- Nepoznává známé ani nejbližší lidi.
- Nejsou schopni číst, chápat televizi, slovo z rádia.
- Nemocní přestávají dbát na osobní úpravu, oblékají se nedbale až nesmyslně,
- nechápou osobní hygienu a nedodržují si.
- Celé dny sedí na jednom místě a vyhaslým pohledem hledí do prázdna.
Mozkové změny
Podle odborníků se Alzheimerova nemoc dá na sto procent se zatím prokázat až na pitevním stole. Otevřený mozek obsahuje jakési okrouhlé chumáče rozpadlých nervových vláken, které se skládají ze dvou druhů zvláštní, velmi odolné bílkovinné hmoty.
- Jeden se nazývá amyloid,
- druhý tau.
Ukázalo se, že amyloid se ukládá vně neuronu a tau vzniká uvnitř neuronu a patologicky narůstá tak dlouho, až ho roztrhne. Přelom ve výzkumu přinesla polovina 80. let, kdy vědci cambridžské univerzity objevili takzvané tau proteiny. Tyto bílkoviny jsou v normálním stavu neškodné, avšak ve zkrácené, tedy „degenerované“ formě podporují tvorbu smrtících amyloidových vláken.
Zpomalení průběhu nemoci
Vědci vyvinuli speciální sondu, která je schopna ve vzorku mozkomíšního moku zjistit přítomnost krátkých tau proteinů a dokázat tak nejen samu Alzheimerovu chorobu, ale dokonce už její riziko. Včasná diagnóza umožňuje okamžité zahájení speciálního tréninku paměti a tím zpomalení průběhu nemoci. To je maximum, co zatím lze z léčebného hlediska pro nemocné dělat.
Víte, že…
… projevy Alzheimerovy nemoci popsal pro laickou veřejnost neuropatolog František Koukolík v naučně populární knize Mozek a jeho duše?