Améba neboli měňavka je jednobuněčným organizmem. I když by se na první pohled mohla zdát mrňavá a zcela neškodná, není tomu tak. Některé její druhy mohou být zákeřné a v našem těle nadělat pěknou paseku.
Měňavka se pohybuje pomocí tzv. panožek. Jedná se o určité vychlípení buňky, za které se pak přitáhne její zbytek. Panožky složí také k přijímání potravy. Améby můžeme nalézt ve vodě nebo v půdě. Existuje více druhů těchto organizmů.
Původci střevní nákazy
Jedním z druhů, které mohou ohrozit naše zdraví, je měňavka úplavičná. Tou je možné se nakazit především při pobytu v zemích tropického a subtropického pásu, kde není příliš vysoká úroveň
hygieny. Jak již název napovídá, způsobuje v našem těle úplavici. Inkubační doba se obvykle pohybuje v řádech několika týdnů. Onemocnění může probíhat ve dvou formách:
- Malé (neinvazivní): Améba tvoří cysty v tlustém střevě a projevuje se jako běžné průjmové onemocnění.
- Velké (invazivní): Kromě průjmu dochází v těle i k poškození mnoha orgánů, především jater. Objevuje se krev ve stolici, křeče, ubývání na váze. Je zde vysoké riziko perforace střev.
Onemocnění nelze předejít žádnou vakcínou. Jediným možným preventivním opatřením je důsledné dodržování zásad hygieny.
Meningoencefalitida
Améba s názvem Naegleria fowleri z kmene Heterolobosea dokonce může člověka ohrozit na životě. Způsobuje totiž primární amébovou meningoencefalitidu. Pravdou je, že toto onemocnění je poměrně vzácné. Přesto na něj v letech 1963 – 1965 v Česku zemřelo hned 16 lidí.
Je pravdou, že dnes je možné včas nasadit proti nemoci příslušná antimykotika, jejich úspěšnost však není příliš povzbudivá. V nedávné době tak na tuto nemoc beztak umírali lidé, především v USA. Do lidského těla se améba dostane nosem, odkud pak putuje do mozku. U nemocného se objevují bolesti hlavy, horečka a nevolnosti. Onemocnění vyburcuje k činnosti imunitní systém, který ale následně v těle způsobí záněty a otoky.