Aztékové byli původními obyvateli území, na kterém se v současné době rozkládá Mexiko. Jednalo se o vyspělou kulturu s rozvinutým stavebnictvím, náboženstvím, uměním a vědou. Říše Aztéků byla rozvrácena a zanikla evropskými kolonizátory po objevení Ameriky.
Kde žili Aztékové
Odborníci odhadují, že „indiánský“ národ Aztéků na území dnešního Mexika přesídlil počátkem druhého tisíciletí našeho letopočtu, a to ze současné severní Kalifornie.
V první polovině 14. století (uvádí se rok 1325) založili Aztékové město Tenochtitlan. Rozkládalo se na několika ostrovech v západní části jezera Texcoco, které se nachází v Údolí Mexika v nadmořské výšce přibližně 2240 metrů nad mořem. Na severu, východě a na jihu je údolí obklopeno horským hřebenem, jemuž dominují vulkány Popocatépetl a Iztaccíhuatl. Město, které se stalo střediskem celé oblasti, bylo spojeno s pevninou pěti cestami na severu, západě a jihu po hrázích.
Na sousedním ostrově na severu, od Tenochtitlánu odděleného pouze kanálem, bylo založeno zprvu nezávislé aztécké město Tlatelolco.
„Usazení“ bojových Aztéků
Bojovní Aztékové, kteří ovládli skoro celé území dnešního Mexika, se časem „usadili“, jejich počínání se stalo mírumilovnější. Začali rozvíjet řemesla, obchod, náboženství a sním související vědu a umění. Rozkvět jejich říše dosáhl vrcholu v 15. století. To už Aztékové měli podmaněny všechny tak zvané kmenové státy ve svém okolí. Hlavní město Tenochtitlán bylo mocným střediskem říše.
Vyspělý národ = vyspělá kultura
Kultura Aztéků rozvíjela starší kultury lokality (dnešního Mexika), která byla obohacena o nové prvky. Vzorem jim byli Toltékové. Vysokého stupně poznání dosáhli Aztékové například v nauce o pohybu nebeských těles, na jejímž základě vypracovali kalendář:
- o 365 dnech a osmnácti měsících,
- které měly dvacet dní
- a dále pět „nešťastných“ dní, které „přebývaly“ do celkového počtu dní.
Známé je zobrazení tohoto kalendáře – kruh o průměru 370 centimetrů s tváří slunečního boha.
Aztécké obchody
Obchodní jednání Aztéků stále patří mezi tradované kuriozity. Jako platidlo nepoužívali mince. Základní platební jednotkou Aztéků byl kakaový bob. Dokonce i zlato – v jiných kulturách používané jako platidlo, Aztéci kupovali a prodávali za kakaové boby, a nebo otroky či lidské oběti bohům. Komodity vysoké ceny se platily plátnem (quachtli). Uvádí se, že na se aztéckých trzích scházelo až šedesát tisíc nakupujících.
- Kromě obchodu byli Aztékové i zdatnými zemědělci. Hlavními plodinami byla rýže, banány, bavlna, tabák, vanilka, pepř.
Aztécké náboženství
Život Aztéků byl plně podřízen jejich náboženství. Vše, co se děje nepřirozeného, je dílem bohů. Měli jich značné množství. Bohům stavěli mohutné a vysoké chrámy, přinášeli jim oběti – nezřídka lidské. Osoby vybrané za oběť nesly svůj úděl jako nejvyšší čest.
- Vedle chrámového rozvíjeli Aztékové i „užitné“ stavitelství: vodní kanály, vodovody, mosty, městské hradby…
- Rozvinuté bylo aztécké kamenosochařství, výroba keramiky.
- Nepoužívali písmo, ale piktogramy.
Zkázu Aztéků přinesli kolonizátoři
V 16. století, za vlády Montezuma II. (Motehcuzōma Xocoyotzin), byla říše Aztéků zničena španělskými kolonizátory. Conquistador Hernando Cortés dne 13. srpna 1521 – po mnoha masakrech a zavraždění panovníka – dobyl Tenochtitlán.
K urychlení zániku domorodého etnika přispěly i infekční choroby zavlečené z Evropy: hlavně pravé neštovice, spalničky a tyfus. Podlehlo jim asi 80% původních obyvatel.
- Kulturu Aztéků zaznamenali španělští kněží v kodexech, například v Florentském kodexu, Ríos nebo v kodexu Mendoza.
Foto: pixabay.com