Bolest hrtanu

Bolest v oblasti krku může být spjata s mnoha dalšími příznaky a není jednoznačným vodítkem k určení diagnózy. Jiný význam má v případě, kdy doprovází nachlazení a postupně odeznívá, jiná je situace, kdy se neváže na další chřipkové příznaky a delší dobu neustupuje.

Hrtan je jakási trubice tvořená zejména chrupavkami a je nezbytnou součástí dýchacích cest. Ve své horní části přechází v nosohltan, od něhož je oddělen hrtanovou záklopkou. Na opačném konci se na něj napojuje průdušnice, která následně vede vdechovaný vzduch do plic. Jsou v něm umístěny hlasivkové vazy, jejichž napínání a rozechvívání slouží k tvorbě hlasu.

Zánět hrtanu

Akutní laryngitida neboli zánět hrtanu je obvykle způsobena viry a provází ji klasické známky nachlazení – kašel, únava, bolest svalů, horečka, chrapot. Nejčastěji se objevuje u dětí, zejména v průběhu noci. Velmi dramatickým projevem bývá suchý dráždivý štěkavý kašel. Jako první pomoc je doporučováno otevřít okno a nechat dítě vdechovat chladný vzduch. To by mu mělo alespoň trochu ulevit. Je třeba kontaktovat lékaře, který nasadí další léčbu.

Chronický průběh laryngitidy je spjatý spíše s pobytem v zakouřeném či prašném prostředí. Negativně se na zdraví člověka může podepsat též mrazivý nebo naopak příliš horký vdechovaný vzduch a předchozí infekce. Objevuje se pocit škrábání v krku, obtížné polykání, chrapot a kašel.

Zánět hrtanové příklopky

Zánět však může být lokalizován i v hrtanové příklopce. Zde mluvíme o epiglotitidě. Onemocnění postihuje zejména malé děti a může mít velmi vážný průběh. Mezi příznaky patří kašel, bolest v krku a obtížné dýchání. Dítě se brání zejména zaujmutí polohy vleže, kdy se začíná dusit. Je nutné nechat dítě vyšetřit lékařem, který může předepsat antibiotika a zajistit průchodnost dýchacích cest.

Nádory hrtanu

Nepříjemné pocity v krku mohou provázet též nádorová onemocnění, která jsou lokalizována v této části těla. Nádory zde mohou být benigní nebo maligní.

První zmíněné jsou ostře ohraničené od okolní tkáně a v těle netvoří další metastázy (ložiska v jiných lokalitách). Nejčastěji se objevuje papilom vyrůstající z povrchového epitelu. Maligní nádory naopak invazivně ničí vše kolem sebe a rozšiřují se do dalších částí těla prostřednictvím metastáz. Rizikovým faktorem nádorového bujení je zejména kouření. Častěji je tato diagnóza stanovena u mužů ve věku 40 let a více.

Pro přesné určení nemoci bývá nejprve odebrán vzorek tkáně, který je zaslán na rozbor. Uplatnění zde nachází též ultrazvuk a další zobrazovací metody. Léčba se volí dle přesné lokalizace a velikosti nádoru. Nejčastěji se jedná o chirurgické řešení nebo ozařování, které může být léčbou samostatnou, ale i jejím pouhým doplněním.

Zanechte odpověď