Bolest jater člověk pociťuje pod pravými žebry. Na rozdíl od bolesti způsobené onemocněním žlučníku, bolest jater je spíše tupá. Po odborném vyšetření jsou při bolesti shledána zvětšená játra– bolest jater a zvětšená játra mohou být příznakem více druhů onemocnění.
Možné příčiny bolesti a zvětšení jater
- Bolest jater a zvětšená játra jsou příznakem infekčních zánětů jater – hepatitid. Onemocnění má inkubační období asi dva až šest týdnů. K postižení dochází ve všech věkových skupinách, zejména však u dětí a mladých osob. Hepatittida se projevuje od lehkých chřipkových příznaků až k jaternímu selhání.
- Mononukleóza. Onemocnění se projevuje zmnožením lymfatické tkáně, zvětšením počtu mízních buněk a tvorbou atypických krevních buněk zvaných monocyty. Nejčastější průběh choroby má podobu zánětu mandlí v krku, se zvětšením krčních uzlin. Při vyšetření může lékař zjistit zvětšená játra a slezinu. Vždy bývá zvýšená tělesná teplota. Zpočátku i přes 38 stupňů Celsia, při vleklém průběhu bývá dlouhodobé zvýšení teplot lehce nad 37 stupni Celsia. Často se na počátku onemocnění naleznou otoky očních víček a drobná krvácení do sliznice měkkého patra.
- Hodgkinova choroba. Onemocnění postihuje asi tři až čtyři ze 100 000 obyvatel a nejčastěji jsou postiženi mladí muži mezi 20. a 40. rokem věku. Rozvoj onemocnění je postupný. Postižení si především stěžují na zvýšenou únavu, slabost, noční pocení, ztrátu chuti k jídlu, váhový úbytek a zvýšenou tělesnou teplotu. Častým příznakem je rovněž svědění kůže, která někdy mění i zbarvení. Postupně dochází ke zvětšení jater a sleziny, které mohou být později i citlivé až bolestivé.
- Leischmaniáza. Způsobuje ji parazit v kostní dřeni, pacienti se jím nakazí obvykle při dovolené v jižních nebo exotických krajích. Pokud je leischmaniáza diagnostikována včas, je podle odborníků dobře léčitelná nitrožilním podáváním antibiotik. Problémem je, že prvotní příznaky připomínají leukemii. Pacient trpí vysokými horečkami, má zvětšená játra a slezinu a krevní obraz ukazuje snížený počet červených a bílých krvinek.
- Salmonelóza. Tyfoidní forma salmonelózy svými příznaky a průběhem připomíná břišní tyfus. K příznakům patří déletrvající horečnatý stav se slabostí, nechutenstvím, bolestmi břicha, zvětšena mohou být játra i slezina. Lokální (místní) forma se vyskytuje vzácně (asi jedno procento všech nemocných), je ale velmi nebezpečná. Spočívá ve zvýšeném pomnožení salmonel v některém z vnitřních orgánů (kosti, játra, slezina, žlučník), odkud jsou dále vyplavovány do krve.
- Paraziti – škrkavka. Jsou-li larvy v játrech, mají nemocní bolesti břicha, cítí nevolnost nebo i zvrací, trpí nechutenstvím, mají zvětšená játra a při biochemickém vyšetření vyšší hodnoty funkčních jaterních testů (žloutenka ale nebývá).
- „Bazénové infekce.“ V posledních letech se často objevují bazénové infekce způsobené bakterií Campylobakter a tak zvanými necholerovými vibrii. Zdrojem epidemicky probíhajících infekcí bývá kontaminovaná voda. Tato malá bakterie může vyvolávat i záněty mozkových blan u kojenců a průjmy u dětí a dospělých. Bývá horečka 38 až 40 stupňů Celsia, bolesti břicha, zvětšená játra a slezina. U mnoha lidí proběhne onemocnění nepozorovaně a zjistí se až následně poškození funkce jaterních buněk při laboratorním vyšetření.
Víte, že…
… česnekový olej je vhodnější zejména pro pacienty, kteří mají zvětšená játra? Česnek současně snižuje vysoký krevní tlak a riziko mozkové příhody.