Bolest palce u nohy

Bolest palce u nohy může mát různé příčiny, již se většinou „dopátráme sami“. Jestliže žádný vysvětlitelný důvod nezjistíme, je na pořadu návštěva lékaře, který nejspíš hned vypíše žádanku na rozbor krve. Bolest palce u nohy je totiž typickým příznakem choroby, která se nazývá dna, neboli pakostnice. Této nemoci se ze všech možných částí těla „zalíbilo“ nejčastěji v palci u nohy, odkud se ozývá. Třebaže její „centrum“ se nachází docela jinde. Dna, neboli podagra, je nejstarší revmatickou chorobou popsanou v lékařském písemnictví, o které se zmiňuje už starověký řecký lékař Hippokrates (460 – 377 před Kristem). Vyvolává ji ukládání krystalů kyseliny močové., které dráždí.

Bolest palce u nohy

Co může být „neškodnou“ bolestí palce u nohy? Tak zvané ukopnutí, pohmoždění, pád těžkého břemene na palec, nevhodná obuv, problémy s nehtem a nehtovým lůžkem. Většina těchto příčin je zjevná už na první pohled, a nebo se na nějaký úraz upamatujeme.

Jiná situace nastává, když nás palec bolí jakoby bez příčiny. Bolest se ozývá stále, i v klidu, někdy i probouzí ze spánku. Palec je horký, někdy červený a opuchlý. Je třeba vypravit se k lékaři, který – po vyloučení zmíněných příčin – asi okamžitě – vysloví podezření na uratickou artridy, tedy dnu. Nemoc je zjistitelná rozborem krve.

Dna: Už není jen nemocí z přejídání

Říká se, že dna (uratická artrida), obecně zvaná také pakostnice, podagra, německy gicht, je chorobou z přejídání. V dobách bídy skoro nevyskytovala. Zato však byla v rozkvětu v dobách blahobytu. K chorobě vede především:

1. nestřídmé a nesprávné stravování,
2. nedostatek pohybu s následným zvýšením tělesné hmotnosti.

V minulosti chorobou trpěly významné osobnosti, panovníci, politici, umělci, filozofové: Darwin, Paracelsus, Cromwel, Newton, Milton, Luther, Kant, Franklin, Goethe a další. V období druhé světové války i po ní výskyt dny u nás poklesl a zdálo se, že celkem vymizela.

V současné době odborníci vědí, že dna nepostihuje jen mocné tohoto světa, ale i skromné a pracovité lidi. V posledních letech lékaři pozorují, že dny stále přibývá a ve značném počtu se objevují i netypické případy, které mohou vést do chronického stadia. Zvýšený počet dny lze pozorovat ve všech vyspělých státech světa.

Příznaky dny

Typická dna se projevuje tak zvaným dnavým záchvatem. Dna nejčastěji začíná na základním kloubu palce na noze.

• Odtud pochází i její řecký název: podagra – past na jelena. Bolest při záchvatu je tak prudká, jako když se noha chytí do pasti.

Může však začínat na jiných kloubech. Kloub oteče, zbarví se na červeno, je teplý. Nemocný má pocit, jakoby v postiženém kloubu píchaly jehly, nesnese dotyk pokrývky, pro bodavou bolest nemůže spát. Dnavé záchvaty trvají několik hodin, často i dní. U některých nemocných se již více neopakují, u jiných se objevují po delším čase, buď v témže kloubu nebo v jiném (kolenním, loketním).

Příčiny dny

Podstatou dny je porucha metabolismu nukleoproteidů v lidském organismu. Charakteristická je zvýšená tvorba kyseliny močové, jejíž soli, uráty, se ukládají v chrupavkách, šlachách a vazivech kloubů, hlavně na prstech rukou, palců nohou, ale i v ledvinách a pod kůží, kde tvoří tak zvané tofy. Při chronické dně se krystalky urátů (močanů) usazují mimo klouby ve velikosti hrášku na ušních boltcích a očních víčkách.

K ukládání urátů dochází tehdy, když koncentrace kyseliny močové v krvi a tělesných šťávách překročí určitou hranici hodnoty. Ve výskytu dny se významně uplatňují:

1. genetické vlivy, jako primární (rodinné dispozice),
2. ale i sekundární, jejichž vznik podporují krevní nebo ledvinová onemocnění.

Vliv má i pohlaví, primární dna je mnohem častější u mužů (90 %) než u žen (10 %). U mužů začíná zpravidla kolem 40 roků, u žen se objevuje až po klimakteriu.

Léčba dny: Léky a dieta

Na udržení hladiny kyseliny močové v krvi v normálních hodnotách slouží nejen léky, ale i velmi důsledná dieta a životospráva. Tělesný pohyb pozitivně ovlivňuje všechny pochody látkové přeměny. Co se týká diety, je nutno vynechat:

• vnitřnosti (ledvinky, mozeček, brzlík, plíce),
• masové vývary,
• solená a nakládaná masa,
• sardinky,
• alkohol,
• vícestupňová piva,
• těžká vína, destiláty,
• kakao, čokoládu.

Z nápojů možno pít nealkoholické pivo, čaj, kávu a alkalické minerálky. Vhodné jsou potraviny:

• zelenina, ovoce,
• mléko, tvaroh,
• brambory a rýže.

Víte, že…

… dna je jediná z revmatických chorob, při níž dieta a životospráva mají rozhodující význam? Vývoj onemocnění a další osud nemocného závisí v podstatné míře na jeho důslednosti a vytrvalosti.