Při bolesti dolní čelisti může být trochu obtížné stanovit, v čem tkví příčina obtíží. Může se totiž do těchto prostor snadno šířit zánět z oblasti zubů nebo trojklanného nervu. Za bolestí však může stát i onemocnění přímo čelistního kloubu nebo struktur v jeho těsné blízkosti. Pro správné určení diagnózy je tedy třeba využití i dalších vyšetření, kterými lze danou oblast lépe prohlédnout.
Nepříjemné pocity se mohou objevit při pohybu (kousání, žvýkání), ale i během klidu (třeba v noci ve spánku). K bolesti se mohou přidružovat zvuky, které se pravidelně ozývají při pohybu úst. Nejčastěji se jedná o krátká lupnutí nebo déle trvající vrzání. Problémem je též, pokud jsou omezeny pohyby dolní čelisti. Objevuje se nemožnost zcela otevřít nebo naopak dovřít ústa po plném otevření.
Jak vypadá čelistní kloub?
Za pohyb dolní čelisti odpovídá právě on. Je tvořen kloubní hlavicí a kloubní jamkou (na spánkové kosti). Mezi nimi je kloubní disk – chrupavčitá ploténka. Celý kloub je ukryt v tuhém kloubním pouzdře. Na správné funkci se nepodílejí jen také vazy, žvýkací svaly a svaly jazylky.
Co může být příčinou bolesti?
Viníkem obtíží bývá nejčastěji přetěžování čelistního kloubu, ke kterému může docházet při zatínání zubů, skřípání. Problémy se objevují též po úrazech nebo při vadách skusu. Mezi nemoci, které se bolestí projevují, patří zejména zánětlivé procesy (artritidy), onemocnění kloubu, ale i okolních struktur – svalů a šlach.
Jak se stanoví diagnóza?
Pro pacienty je často velmi zdlouhavý proces stanovení konečné diagnózy. Mohou být opakovaně vyšetřováni stomatologem, lékařem ORL nebo neurologem. Vychází se nejprve z anamnézy pacienta. Lékař jej vyšetří pohledem, kdy se zaměří zejména na to, zda na kůži čelisti a okolí nejsou patrné nějaké změny. Pohmatem dále zjistí bolestivost, symetrii a pohyblivost v kloubu. Je možné využít rentgenový snímek, výpočetní tomografii, magnetickou rezonanci nebo artroskopii. Při ní je provedena důkladná prohlídka kloubu pomocí zavedeného endoskopu.
Jaké jsou možnosti léčby?
Cílem je zejména odstranění příčiny obtíží, během léčby je možné též léčit nepříjemné symptomy nemoci. Mohou být podávána analgetika pro snížení bolestivosti. Součástí konzervativní léčby je šetřící režim, který předpokládá omezené žvýkání, jídlo podávané již nakrájené na malé kousky, spíše měkkou stravu a pouze omezené otevírání úst.
Uplatnění nachází též rehabilitační cvičení, při větších obtížích fixace čelisti. Do kloubu mohou být zavedeny jehly, kterými se tam aplikuje léčebný prostředek, případně provede výplach kloubu při zánětu. Větším zákrokem je pak vyloženě chirurgický přístup k uskutečnění operace kloubu (např. totální endoprotéza kloubu).