Mrazená ovocná dřeň je jedna z mála „zmrzlin“, které nejen osvěží a potěší příjemnou ovocnou chutí, ale také tělu spíš prospějí, než by je nežádoucím způsobem zatížily. Mrazená borůvková dřeň je hlavně pro děti atraktivní svou barvou, v případě lesních borůvek i nezaměnitelnou chutí. Jak připravit mrazenou borůvkovou dřeň?
Dřeň, to neznamená jenom mraženou pochoutku
Dření se obecně nazývá vnitřek nějaké organické hmoty:
- rostlinné pletivo tvořící dužinu plodů,
- rostlinné pletivo vyplňující stonek,
- organická masa uvnitř některých tělesných orgánů.
Ovocné dřeně, to je synonymum pro ovocný protlak. Jedná se ovoce prolisované přes velmi husté husté síto, bez slupek, pecek, jader a jiných pevných a nestravitelných částí.
- V současné době nám v domácnostech usnadňují práci různé mixery, kterými ovoce na „protlak“ rozmixujeme i se slupkami a drobnými jadérky, takže je nakonec už ani přes síto neprotlačujeme. Což je dost často ku prospěchu věci. Protože získaná ovocná hmota dostane rozmixovanými slupkami barvu a neztratí se výživově hodnotné vlastnosti ovoce.
Dřeň a přesnídávka
- V dobách, kdy mrazírenský průmysl začal vyrábět také mražené pochoutky ve spotřebitelské gramáži, začal být na trh dodáván mražený jablečný protlak pod názvem Mrazená jablečná dřeň.
- Ve stejnou dobu začaly konzervárny vyrábět hlavně pro malé děti ovocný protlak (dřeň) jemnější frakce, který byl distribuován v plechových konzervách (později skleněných) pod názvem Ovocná přesnídávka.
Protože na těchto výrobcích tak zvaně „vyrostlo“ několik generací obyvatel Československa, došlo přenesení slovního významu a k jeho „zafixování“. Dnes už nikdo neřekne, že „jde koupit/vyrobit ovocný protlak pro děti“, ale že „jde koupit/vyrobit přesnídávku“.
- Přesnídávka přestala být „druhým jídlem po snídani“, ale typ ovocného produktu.
- Právě tak si pod pojmem „ovocná dřeň“ mnoho lidí představí mražený ovocný protlak.
Jak vyrobit ovocnou dřeň
Chceme-li vyrobit mraženou ovocnou dřeň, připravíme nejdříve ovocný protlak.
Po vzoru velkých výrobců je praktické i ekonomické vyrobit nejprve ovocný protlak jablečný a dále pak ovocný protlak z nějakého typického ovoce, který bude konečnému produktu dávat charakter: maliny, meruňky, broskve, borůvky.
- U ovoce, které má hodně dužiny (meruňky, broskve) mícháme druhy ovoce v nízkém poměru.
- U ovoce, které nemá příliš dužiny, ale je aromatické a chuťově výrazné, lze poměr zvyšovat ve prospěch jablek.
Jablečný protlak je „nosič“ dalších chutí
Ono se to nemíchá z důvodu produkt nějak „ošidit“ a hmotu navýšit jiným ovocem. Jablka působí jako přírodní plnidlo, a díky tomu, že mají vysoký obsah pektinu, slouží v ovocném protlaku jako zahušťovadlo. Díky jablkům tak lze vyrobit ovocné protlaky smíchané s ovocem, které má nízký obsah dužiny, zato hodně šťávy (například maliny, borůvky.) U drobného aromatického ovoce pak postačí na tři díly jablečného protlaku (dřeně) přidat jeden díl protlaku z drobného ovoce.
Borůvkový protlak
V případě borůvek je třeba zohlednit, zda budeme používat borůvky lesní, anebo borůvky zahradní, tak zvané kanadské.
- Lesní borůvky se sice obtížněji sbírají, ale produktu dodají typicky borůvkovou chuť a sytou barvu.
- Což u borůvek kanadských nemůžeme očekávat.
Na protlak (dřeň) z lesních borůvek se používají čerstvá raná jablka, protože dozrávají současně. Na borůvkový protlak (dřeň) z borůvek kanadských, které dozrávají průběžně, lze někdy použít i podzimní jablka.
Někdy lze časový nesoulad plodin řešit tak, že borůvky nasbírané časně z léta zmrazíme a protlak dokončíme, až nebudeme vědět „co s jablky“ (zda produkt zavaříme na „přesnídávku“, anebo zmrazíme „na dřeň“ není vůbec rozhodující.
Jablečný protlak a protlak z aromatického ovoce – borůvek – smícháme, ochutnáme a podle chuti přisladíme. Co je určeno ke zmrazení, nalijeme do tvořítek. Borůvková dřeň bude hotova po zmražení.
Není třeba cokoliv jiného do dřeně přidávat. Pak už by nebyla řeč o borůvkové „dřeni“, ale nějaké „borůvkové zmrzlině“.