Narkóza neboli celková anestezie je běžnou součástí každé větší operace. Pokud tedy nestačí jen „umrtvit“ jedno menší místo. Jenže řada lidí z toho má stále strach a bojí, zda se během operace třeba neprobudí. Nebo jestli nebudou imunní a anestetika na ně nezaberou. Řekněme si proto, jak je to doopravdy.
O celkové anestezii už nejspíš slyšel každý – a pokud jste ji nezažili na vlastní kůži, nejspíš se jí podrobil někdo z vašeho okolí nebo jste ji viděli alespoň v některém filmu či seriálu z lékařského prostředí. Používá se průběžně a během let se jen mění a vylepšují používané látky, aby pro pacienta byly co nejvhodnější a neohrožovaly jeho zdraví. Přesto existuje několik typů anestetik, různé druhy jejich aplikace a také se objevují různé komplikace, které má celková anestezie na svědomí – nebo se jí následné problémy alespoň přisuzují.
Použití
Pokud se pacient má podrobit operaci, ale není tak závažná, nebo se jedná třeba o zuby, nohu či jiné ne tolik rizikové místo, používá se lokální anestezie. Lékař nejčastěji pomocí injekce vpraví anestetika do okolní tkáně a tím ji umrtví. Aplikovat je může ale i přímo do nervů a tím je znecitlivět. Občas se používá i aplikace do míšního kanálku v páteři, ale není to tak časté a nese to s sebou jistá rizika. Každopádně pokud nejde o banalitu, přistupuje se k celkovému uvedení pacienta do stavu bezvědomí. A to se děje především tehdy, provádí-li se operace v oblasti hrudníku, břicha, hlavy nebo operují-li se cévy či plíce.
Postup
Pokud se pacient má podrobit celkové anestezii, nesmí minimálně šest hodin před zákrokem jíst a pít může jen málo a neperlivé nápoje. Ještě předtím musí podstoupit nejrůznější předoperační vyšetření a sdělit lékařům, jaké bere léky, případně jaké neduhy ho trápí. Podle toho všeho odborník nazývaný anesteziolog zvolí nejvhodnější typ anestezie. Na sále, když je vše připraveno, řekne pacientovi, jak vše bude probíhat, aby ho uklidnil. Anestetika se nejčastěji vpravují injekcí do žíly a pacient do deseti vteřin usíná. Někdy dostane jen uspávací injekci a látky se pak do těla vpraví inhalátorem. Vše závisí na úvaze anesteziologa. Ten pak v průběhu celého zákroku hlídá stav pacienta, a pokud by se náhodou začal probírat, zvýší dávku anestetik. A po operaci má za úkol zase člověka probudit.
Komplikace
Celková anestezie sama o sobě není nebezpečná. Ale stejně jako u všech zákroků, i u ní se mohou objevit komplikace. Pokud anesteziolog není takový odborník a pečlivě nezváží pacientův stav, může se nemocný probrat během operace (i když se to příliš nestává), případně mohou nastat potíže s uspáváním či probouzením pacienta. Komplikace ale nejčastěji nastávají až poté. Pacient má nejčastěji sucho v krku, hůře se mu polyká, ale několik hodin ještě nesmí příliš pít. Může se mu točit hlava a může zvracet. A někteří odborníci mluví o tom, že častá aplikace anestezie může dokonce poškodit mozek – a to zvlášť u malých dětí nebo u seniorů.