V běžném životě se s pozinkovanými materiály setkáváme především u rodinných domků, nebo obecně bydlení. Pozinkované plechy se používají jako hlavní materiál pro výrobu klempířských instalací, jako jsou parapety, okapy nebo kovové prvky komínů či střech (včetně kompletního řešení plechové střešní krytiny), ale také další stavební objekty, především vrata, ploty apod. Pozinkovaný plech se obvykle opatřuje nátěrem, který prodlužuje jeho životnost a zlepšuje odolnost proti povětrnosti i udává jeho konečný vzhled.
Zinkování ocelových plechů
Pozinkované plechy se vyrábí zinkováním plechů ocelových, a to buď žárově nebo galvanicky. Galvanický (nebo také elektrolytický) postup vytváří na plechových prvcích vrstvu zinku ponorem do elektrolytu – takto vyrobený pozink se vyznačuje nižší odolností vůči korozi, což jej předurčuje především pro použití v interiéru. Pro exteriérové aplikace se využívá převážně žárový pozink, který disponuje velmi dobrými povrchovými vlastnostmi a odolností vůči korozi. Výhodou žárového zinkování je také rovnoměrnější povrch povlaku a další opracování včetně kombinace s dalšími povlaky.
Povrchová úprava pozinku
Volba vhodné povrchové úpravy pozinkovaného plechu je závislá především na tom, zda se jedná o pozink čerstvý nebo již oxidovaný, případně zda se jedná o pozinkovaný plech, který je již nějakou dobu používán a nátěr již obsahuje. Tento aspekt obvykle ovlivňuje přilnavost nátěru a může způsobit nízkou přídržnost k podkladu.
Typy nátěrů pro pozink
Povrchová úprava pozinkovaného plechu nátěrem nejen adaptuje jeho vzhled na požadovanou barvu či efekt, ale zároveň také standardně vylepšuje jeho povrchové vlastnosti. Nátěry na pozink bývají běžně vybaveny přísadami, které zvyšují odolnost vůči povětrnosti a dalším činitelům, což umožňuje dosáhnout velmi dobrých vlastností a dlouhé životnosti. Obecně se typy nátěrů na pozink liší podle báze, standardně se však využívají vodou ředitelné disperze s akrylátovou nebo polyuretanovou bází. Velmi vhodné je vybírat vždy nátěry na čerstvý pozink, které jsou speciálně určeny k tomuto účelu.
Nátěry na bázi oleje a saponifikace
Zejména u čerstvého pozinku není vhodné využívat nátěry s olejovou bází, které způsobují saponifikaci (zmýdelnění povrchu). Důvodem tohoto jevu je zinková vrstva, která reaguje s olejovitou bází a vytváří kluznou mezivrstvu, jež výrazně omezí přilnavost povrchu. V případě, že v takové konfiguraci nátěr nanesete, může se vám stát, že se začne velmi rychle odlupovat.
Příprava povrchu před nanesením nátěru
I v případě, že si pořídíte prvky z pozinkovaného plechu, které byly nedávno vyrobeny, je na nich potřeba provést přípravu. Ta se standardně liší opět v závislosti na tom, v jaké fází používání objekty jsou, tedy zda se jedná o:
- čerstvý pozink
- používaný pozink
Velmi důležité je v obou případech zajistit optimální povrchové vlastnosti podkladu.
Příprava čerstvého pozinku
Čerstvý pozink přichází z výroby s mastným povrchem, proto je potřeba jej alespoň částečně odmastit a zbavit případných nečistot. Prachové částice i mastnota se nejlépe odstraňují technickým lihem nebo benzínem, není vhodné používat běžné odmašťovací přípravky.
Příprava používaného pozinku
Pokud byl pozinkovaný plech již používán, záleží proces jeho přípravy před nanesením nátěru především na tom, zda se jedná o pozink neošetřovaný nebo ošetřovaný. Nebyl-li původně na objektu nátěr nanesen, je potřeba před jeho aplikací rovněž provést odmaštění a očištění. U pozinku s aplikovaným nátěrem zase záleží na jeho kvalitě – chystáte-li se nátěr pouze obnovit a jeho soudržnost je relativně dobrá, postačí jeho očištění a případné přebroušení. V případě nekvalitního odlupujícího se povlaku je však nutné provést jeho kompletní odstranění a ošetření základního podkladu pro nanesení nového nátěru.