Čingischán je nejspíš celosvětově nejznámější postava z mongolských dějin. Žil na přelomu 12. a 13. století a do světových dějin vstoupil jako sjednotil mongolských kmenů. Je označován za jednoho z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů. Proto se dodnes jeho jméno používá v pro označení tvrdých, výbojných a dobyvačných, ale také krutých vůdců. Kdyby si někdo nevzpomněl na jedinou historicky doloženou osobnost z této části světa, jméno Čingischána si vždy vybaví.
Čingischán znamená Velký vládce
Čingischánovo jméno se objevuje také v podobách psaných Čingizchán, Džingischán, nebo Džingis-chán. V překladu to znamená Velký Vládce. Sjednotil mongolské kmeny a stal se prvním Velkým chánem Mongolů. (Chán je tradiční označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát).
Datum, dokonce ani rok narození Čingischána, není přesně známo. V různých encyklopediích jsou uváděny roky 1162, ale také 1155, 1161 nebo 1167. Na datu smrti se shodují, uvádí se přesné datum 18. srpna 1227. Na tehdejší dobu se tedy dožil poměrně vysokého věku (mezi 66 až 72 lety), což v tehdejší době a při jeho životním stylu bylo až kupodivu.
Za vším hledej ženu
Když byl v roce 1175 Tatary zavražděn Čingischánův otec, byl mladý Čingischán vyhnán ze svého vlastního kmene a stal se kočovníkem. Někdy se uvádí, že byl v této době nějaký čas v otroctví. Častěji je však připomínáno, že se Čingischán ve dvaceti letech „dobře oženil“. Vzal si dívku z vlivné rodiny kmene Kereitů a stal se silným vůdcem. Sjednal spojenectví s částečně „pokřesťanštěnými“ kmeny z dálného východu.
Účast na bitvě, podíl na kořisti
Metodou spojenectví, dnes bychom řekli „uzavíráním strategických partnerství“ se mu dařilo:
- sjednocovat kmeny,
- vypořádat s rebeliemi ve vlastních řadách
- a získat loajalitu svých vojáků.
Nebyly to vazby duchovní, ale ryze materialistické. Po vyhraných bitvách se o ukořištěný majetek dělil se svými vojáky. Jeho osobní podíl nebyl nijak závratný. Nevystavěl si palác, nenashromáždil velký majetek, žil prostě jako obyčejný člověk. V roce 1202 porazil Čingischán všemi obávané Tatary. Na Velkém mongolském sněmu byl pro svá vítězství a všeobecnou úctu v roce 1206 jmenován vůdcem všech Mongolů, Čingischánem, což mělo smysl „velký světový vladař“.
Čingischán: Další a další dobytá území
V roce 1211 Čingischán připravil vojenský výpad, během něhož dobyl Čínu, Střední Asii, Persii a jiné země. Podařilo se mu na pěti místech překonat „neproniknutelnou“ Velkou čínskou zeď, porazit hlavní čínské síly a obsadit (a zároveň vyplenit) Peking. Po této invazi setrval čínský císař a jeho dvůr ve vyhnanství až do roku 1234, kdy už byl ovšem Čingischán po smrti.
- V období od roku 1218 až 1224 se zmocnil Chorezmské říše a jejích center Samarkandu, Buchary a Chorezmu (na území současného Uzbekistánu).
- Po vítězstvích v současném Ázerbájdžánu a Arménii zamířil roku 1221 Čingischán přes Kavkaz na sever k řece Kubáni, kde porazil turkocké Kumány a zmocnil se veškerého území až k severnímu břehu Kaspického moře.
- Čingischánova vojska se přesunula na Krym a odtud dál na Ukrajinu. Pak se stáhla z pozic a zahájila cestu zpět k hlavním Čingischánovým silám. Krymský Chanát, který ovládali potomci dobyvatelů, zanikl až koncem 18. století.
Krutý vojevůdce bez milosti
Čingischán ne nadarmo získal pověst válečníka nemilosrdného, krutého. Nepřítele pobíjel bez slitování, i hromadně. Jeho způsoby bývají označeny za genocidní.
Jaký život, taková smrt. Čingischán padl při válečném tažení v roce 1227. Dobytá území spravovali jeho potomci, mezi něž Čingischán rozdělil vládu nad celou mongolskou říší.
Foto: pixabay.com