Co je a jak vyhlásit osobní bankrot

Řešení tak zvané dluhové pasti přinesl insolvenční zákon. Nabízí pomoc těm, kteří se dostali do neřešitelné finanční situace a řeší úpadek nebo hrozící úpadek stanoveným legálním způsobem, při němž dochází k uspořádání majetkových vztahů k osobám, kterých se dlužníkův úpadek dotýká a k co nejvyššímu uspokojení věřitelů. Tento proces se obecně nazývá osobní bankrot. Stav osobního bankrotu trvá pět let a během nich musí dlužník uhradit 30 procent z částek požadovaných dlužníky. Osobní bankrot ale nemohou „vyhlásit“ všichni dlužníci.

Oddlužení, čili osobní bankrot

Insolvenční zákon vešel v platnost počátkem roku 2008. Zákon stanovuje pravidla oddlužení těch, kteří se do dluhů dostali jinak, než svou podnikatelskou činností. Osobní bankrot tedy nemohou vyhlásit osoby samostatně výdělečné činné, jejichž dluhy vznikly podnikáním, ale ti, kteří do dluhů dostali běžným způsobem, především provozem domácnosti.

Jak podat návrh na osobní bankrot

Návrh na povolení osobního bankrotu podává sám dlužník. Podáním návrhu na oddlužení a spolu s ním insovenčním návrhem začíná proces oddlužování soudní cestou. Když by se stalo, že insolvenční návrh podá některý z věřitelů, má dlužník třicetidenní tak zvanou propadnou lhůtu na reakci (od doručení), aby mohl o povolení oddlužení sám požádat. O této možnosti jej bude informovat soud.

Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Co musí návrh na osobní bankrot obsahovat

Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat:

  • označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,
  • údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech,
  • údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky,
  • návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku.

Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Je zdarma ke stažení na stránkách ministerstva spravedlnosti.

K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit:

  1. seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil,
  2. listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky,
  3. písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.

Způsob oddlužení

Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře:

  • Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.
  • Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
  • Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení.

Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění.

Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat:

  1. že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek,
  2. anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli.

Soud přitom dále přihlédne:

  • k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku,
  • k celkové výši dlužníkových závazků,
  • k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů,
  • k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků,
  • a k doporučení věřitelů.

Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat. Dále návrh musí podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí.

Vyhledat odbornou pomoc

V případě úmyslu podat návrh na osobní bankrot je vhodné vyhledat právní pomoc, a to například i v bezplatných obřanských právní poradnách.

Je rovněž třeba znát úplně znění té části insolvenčního zákona, kde se stanoví způsoby oddlužení. K dohledání například na oficiálních stránkách Insolvenční zákon.

Zdroj: S využitím insolvenčního zákona

Zanechte odpověď