Co rychle udělat k večeři je dennodenní starost maminek, které celé uštvané přiběhnou z práce a doma je čeká vyhládlá rodinka. Co rychle k večeři řešíme i tehdy, když se všichni někde zdržíme – vrátíme se třeba z výletu, doma je trochu zmatek a je třeba rodinu zklidnit společným usazením u jídelního stolu. Nabízíme několik tipů, jak vše rychle zvládnout, aniž bychom sáhli po balíčku salámu nebo párků.
Domácí plánování
Chleba se salámem, párky, špagety s kečupem, chleba smočený ve vajíčku a pak osmažený – to jsou nejčastější „rychlovky“, ke kterým se uchylujeme, když není moc času na přípravu večeře. Je to stále stejné a není to ani bůhvíjak zdravé. Přitom některá jídla jsou připravena rychleji, než si děti před večeří uklidí v pokojíčku a umyjí ruce. Předpokladem je, mít „něco“ v lednici nebo ve spíži. Proto není na škodu obětovat o víkendu půl hodinu a sepsat si rámcový jídelníček na večeře. A samozřejmě nakoupit potřebné suroviny. A rodině „takně, ale důrazně“ sdělit, že se jedná o zásoby nedotknutelné, že je zkrátka nemohou sníst jen tak z nedostatku jiné činnosti. Pak je domácí příprava večeře skutečně rychlá.
Co k večeři: Recepty na „rychlovky“
Vaječné omelety
- Omeleta z vajec se dá připravit rychle v jedné pánvi pro celou rodinu. Na děti počítáme dvě, na dospělé tři vajíčka. Rozšleháme je v misce s trochou soli, vody a jednou lžičkou krupice nebo hrubé mouky. V pánvi rozpálíme olej. Vlijeme vejce a vidličkou neustále shrnujeme opečené okraje směrem do středu. Několikrát také omeletu roztrhneme ve středu a trochu zvedneme, aby syrová vejce natekla pod omeletu. Tak se nám podaří, aby byla omeleta propečená, ale zespodu nepřipálená a na vrchu měkká. Odstavíme, rozdělíme na díly podle počtu strávníků. Podáváme s chlebem a sezonní nebo nakládanou zeleninou. Nabídneme i hořčici a kečup. K omeletě můžeme uvařit i brambory – škrabkou jsou oloupené v mžiku, a když je nakrájíme na menší kousky, jsou uvařené za deset až 15 minut.
Česnečka jako meziprodukt
- Z vody, v níž se brambory vařily, připravíme rychlou tradiční českou česnečku. Vodu z brambor (v níž jsou vyplaveny minerály z vařených hlíz) přivede k varu, přidáme hrst majoránky, trochu drceného kmínu (jestli nebyl v bramborách), lžičku sádla nebo plátek másla a čtyři rozmačkané (nebo utřené) stroužky česneku. Už nevaříme. Této polévce se říkalo zdravotní – vyháněla nemoci z těla, a přitom skoro nic nestála.
Pomazánky
- Nejvděčnější rychlá večeře. Jejich škála je nekonečná: tvarohové, rybí, sýrové, ze zbytků masa, vajec, zeleniny.
Základ pomazánky by měl vždy tvořit tuk – máslo nebo máslu podobný rostlinný tuk. Ten ze všeho nejdřív vyšleháme do pěny (elektrickým metlovým šlehačem, nebo ručně metlou). Teprve pak přidáváme ostatní ingredience. Touto „učebnicovou“ fintou docílíme, že bude pomazánka lehká – ale hlavně ji objemově nabyde, než když jen máslo chvatně rozmačkáme vidličkou nebo je přidáme ve zmrzlých kusech k ostatním potravinám během míchání.
Není na škodu dělat i pomazánky podle seriózních receptů, i když to zní směšně. Zjistíme, o co méně surovin spotřebujeme: proč do každé pomazánky přidávat tavený sýr, lučinu a pomazánkové máslo? Jen ji to prodraží a nijak se to na výsledku neodrazí. Když děláme podle receptů, prokazatelně tím snížíme náklady na vaření a rodina pozná i jiné chutě než tradiční „co dům dal“.
Také k pomazánkám dáváme co nejvíc čerstvé zeleniny. Děti například mají velmi rády obyčejné syrové hlávkové zelí – jen tak, bez žádného dochucování. Tak proč jim pár řezů zelí ke chlebu s pomazánkou nedopřát? Pochutnají si, víc je to zasytí, a je to zdravé.
Obilninové kaše
- Kaše nemusí být jen krupicová. Stejně rychle uvaříme i jiné, které jsou velmi chutné, ale také mnohem zdravější, než kaše z bílé krupice. Může to být vynikající ovesná kaše, pohanková, jahelná, kukuřičná polenta, kaše rýžová. Příprava je stejná – obilninu svaříme s mlékem. Ovesné vločky je vhodné nejdřív trochu opražit na suchá pánvi a pak teprve zalít mlékem. Rýži můžeme trochu předvařit ve vodě, dobře scedit a pak dovařit s mlékem. Pohanku a jáhly předem propereme.
Kaše podáváme se sladkým sypáním, s medem, s javorovým sirupem, s ovocem. Dětem chutnají kaše s kompotem.
Luštěninové polévky
- Když vaříme luštěniny, je ekonomické uvařit vždy celý balíček a nespotřebované uložit do mrazáku. Pak jen připravíme základ: malou cibulku, a trochu kořenové zeleniny osmažíme na tuku, přidáme trochu mouky, upražíme jíšku, zalijeme vodou, přivedeme k varu, přidáme luštěniny z mrazáku a třeba hrstičku vloček. Pak jen dochutíme česnekem, solí a majoránkou – do 15 minut máme výtečnou polévku k večeři, kterou podáme s pečivem. Tyto polévky jsou uvařeny stejně rychle, jako polévky z pytlíku, na rozdíl od nicj ale chutnají lépe a jsou zaručeně bez „eček.“
- Rychlá je také rajská polévka z protlaku.
Buchty na plech
- Neuvěřitelné rychlé jsou různé lité buchty na plech (perník, makovec, kefírová buchta… Suroviny odměříme na hrnky, šlehání za nás udělá šlehač, plech je vymazaný (nebo vyložený papírem) raz dva, buchta se peče deset minut – celé pečení se vejde do dvaceti minut i s mytím nádobí (je to vyzkoušeno). Buchtu můžeme posypat sezonním ovocem, přidáním kakaa ji trochu „namramorovat“, posypat kokosem – jak kdy.
Podáme je s hrnkem mléka, ovocného mléka, poctivého kakaa, bílé kávy. Mléčný nápoj k buchtě je nejen dobrý a zdravý, ale také víc zasytí – a děti po večeři nebudou mít plané chutě na sladkosti.