Velikonoce, nejvýznamnější křesťanské svátky, jsou zároveň svátky rodinné. Od Velkého pátku do velikonočního pondělí se rodiny navštěvují. A hosty je slušnost něčím uctít, přičemž sváteční nebo ryze velikonoční pečivo je pohoštěním vhodným. Hospodyňka je „v jednom kole“, nezastaví se od Zeleného čtvrtka, respektive od Škaredé středy. Aby si mohla – jak se říká – „na chvíli sednout“ –je dobré rozmyslet a udělat si plán, co upéct na Velikonoce.
Velikonoční plán pečení podmiňují tradice
Plánování velikonočního pečení do značné míry usnadňuje tradice a liturgie, které se vážou k jednotlivým dnům Velikonoc.
Jidáše na Zelený čtvrtek
Ve Škaredou středu (nejlépe navečer nebo večer) se pečou jidáše. Naštěstí nedají tolik práce, takže je hospodyňka může upéct i po návratu z práce. Bude mít ale nachystáno na čtvrteční snídani a svačinu dětem do školy a dospělým do práce.
- Zelený čtvrtek začíná mimo jiné zvyky snědením alespoň jednoho jidáše, nejlépe pomazaného medem. Proto je třeba upéct jidáše už ve středu večer, aby bylo tuto tradici dodržet.
Biblický Jidáš, jeden z apoštolů (pokladník Ježíšovy skupiny) ještě před „poslední večeří“ Krista zradil. A to tím, že prozradil chrámové hlídce, kde najdou Ježíše najdou, aby ho mohli bez zbytečné pozornosti veřejnosti zajmout. Jidáš za to inkasoval třicet šekelů stříbra. Když si však uvědomil, co způsobil, chtěl stříbrňáky vrátit. Ve chrámu je však nechtěli zpět. „Co sis nadrobil, to si také sněz,“ tak nějak se mu vysmáli. Jidáš hodil peníze na zem, utekl a za městem se oběsil na osice. Proto se jidáše tvarují do podoby různě stočené provazu – oprátky.
Postní ryby na Velký pátek
Na Velký pátek drží křesťané tak zvaný půst újmy. Zdrženlivost se vztahuje na maso teplokrevných zvířat, protože byla v tradici vždy považována za určitý komfort v běžné stravě. Ryby byly naopak chápány jako pokrm chudých a půst zdrženlivosti se na ně nevztahuje. Tento půst se týká všech křesťanů od 14 let.
- Ryba prostě k Velkému pátku patří. A proto je Velký pátek dnem volna/svátkem a hosté se začínají sjíždět, lze jim – jen tak z úcty k tradicím – nějakou sladkou rybu upéct. K těmto účelům se vyrábějí pečicí formy ve tvaru ryby – takže moučník z litého těsta se nabízí prvořadě. Může být z litého těsta perníkového, třeného, piškotového, tvarohového – podle výběru.
Jestliže doma taková forma není a hospodyňce se nápad s postní rybou zalíbil, může rybičky vykrájet z lineckého těsta. Když přitom zároveň vykrájí i tvary vajíček, bude mít napečeno i na pondělí pro koledníky. Rybičky lze nechat jen holé, je přece Velký pátek, tak žádné zdobení. Velký pátek se „neslaví“, protože byl Kristus umučen, Velký pátek se „prožívá“.
Ale na lineckých velikonočních vajíčkách (nebo zajíčcích, kachničkách…) na pondělí může popustit uzdu tvořivé fantazie. Mísa slepovaných (marmeládou, krémem) a polevou zdobených lineckých „vajíček“ na slavnostním stole potěší „patro i oko“.
V sobotu mazanec + symbolický beránek na neděli
Na Bílou sobotu je podle tradice třeba upéct mazanec. Ale v sobotu se do mazance ještě nezakrojuje. Ráno na Hod boží by jej hospodyně měla zabalit do bílého šátku a odnést do kostela na požehnání. Teprve požehnaný mazanec se měl začít jíst. Ovšem mazanec vůbec nemusí mír jen podobu lesklého bochnáku s křížem uprostřed. Z těsta lze uplést věnec upletený ze tří pramenu, nebo je možno prameny pletýnky nejdřív naplnit nádivkou (tvarohovou, makovou, povidlovou) a teprve pak je splést (třeba i bez stáčení, ale do tvaru dlouhé pomlázky) nebo lze těsto upéct v kulaté formě na způsob italského panettone.
Jenže mazancem sobotní pečení neskončilo. Kdo nebude mít v neděli k obědu liturgické jehněčí (beránka), může upéct beránka ze sladkého těsta: piškotového, třeného, tvarohového.
V pondělí hostíme cizí koledníky
Velikonoční pondělí je den pro cizí hosty-koledníky. Hlavně v domácnostech, kde mají děvčata, nebývá o návštěvníky nouze. Obligátní pohoštění chlebíčky nebo jednohubkami je možno zpestřit nabídkou drobného čajového pečiva: k lineckému pečivu lze připéct ještě kokosky, sněhové pečivo (bezé, baiser) oříškové pečivo… Výhodou je, že když něco zbude, dlouho to vydží (na rozdíl od dortů, krémových rolád a řezů).
Kdo rád peče perníčky, asi by chtěl napéct a nazdobit velikonoční tvary, musí s pečením začít alespoň tři týdny před Velikonocemi, aby se perníčky rozležely.
Ilustrační foto: pixabay.com