V souvislosti se zdravým životním stylem se často hovoří také o nutnosti duševní pohody, která je nezbytná pro spokojený život. Někdy bývá sice těžké udržet se v dobré náladě, hodně však záleží na tom, jak se na věci kolem sebe díváme.
Mnozí lidé zůstanou z různých příčin sami a zvláště o víkendech a o svátcích prožívají chvíle smutku, stresů a depresí. V této době roste agresivita některých lidí, ale i počet sebevražd.
Deprese není náladovost
Deprese není žádný rozmar ani projev změkčilosti, ale nemoc, provázená porušenou funkcí serotoninu. Jako roznětka této neviditelné nálože pak působí nejčastěji pocit ztráty, ať už někoho blízkého, nebo jistoty zaměstnání, bezpečí rodiny, iluzí o vlastních schopnostech… Stejně jako diabetikovi nestoupne hladina inzulinu pouze proto, že si to zbožně přeje, nezvýší se tvorba serotoninu v mozkových buňkách pouhou vůlí. Možnost je jediná: svěřit se lékařům, případně rovnou psychiatrovi.
Nedostatek osvěty má na svědomí i mnohé jiné hříchy v chování k lidem s depresí než jen jalové výzvy typu „hlavu vzhůru“. Toho, kdo projevuje typické příznaky této psychické poruchy, nelze především den co den obviňovat z lenosti, ale je třeba udělat všechno pro to, aby byla zahájena pořádná léčba. Jelikož ta bývá dlouhodobá, je nutné pacienta, postrádajícího především trpělivost, mít k tomu, aby vytrval a léčil se přesně tak, jak mu doporučuje lékař. Netrpělivost bývá ovšem typická i pro pacientovy blízké.
Deprese a jak ji zvládat
Zdravému se velice těžko věří, že nic z toho, co pacient dělá, není schválnost ani blafování. Je však nutné vyhnout se jakémukoli kritizování a napomínání, které ještě prohlubuje pacientův stud za nemoc. Je naprosto nesmyslné snažit se jej přesvědčovat, že pocity, které líčí, jsou přehnané. Mnohem více pomůže naslouchat mu. Nevyplatí se podceňovat jakékoli pacientovy poznámky o sebevraždě. V takovém případě je třeba zařídit, aby nezůstal doma sám, a okamžitě informovat lékaře. Rodina by také měla pomoci člověku propadlému depresi po stupně překonat jeho zdánlivou neschopnost činnosti. Přikazovat mu nelze, účinnější bývá nenápadná nabídka. Je ovšem třeba brát vždycky v úvahu ono minimum energie, typické pro depresi. Výlet má proto být spíše procházkou, drobná práce v domácnosti by neměla vyžadovat moc soustředění…
Co má vědět člověk v depresi:
- Depresi nelze překonat vůlí, pouze léčbou.
- Není to ničí, tedy ani jeho vina.
- Stydět se za pláč je zbytečné.
- S myšlenkami na sebevraždu je nutné svěřit se rodině nebo lékaři.
- Závažná rozhodnutí týkající se změny zaměstnání či bydliště, rozvodu či finančních investic je třeba odložit na později.
- Je dobré se vyhýbat co nejvíc posteli – depresi nelze zaspat.
- V období nemoci je třeba od sebe očekávat přinejmenším poloviční výkony – i ty za pochvalu stojí.
- Je lepší dělat to, co člověk dokáže a je mu příjemné, než to, s čím musí zápolit.
- Rodina a přátelé pomohou, samota přitíží.
- Dovolená není lék, cizí prostředí a příliš volného času duši nesvědčí.
Samota nemusí přinášet jen deprese
Samotu lze však prožívat také pozitivně: Všichni lidé mají určité údobí, kdy touží být sami. Člověk by se neměl o samotě litovat, neboť to je šance, jakou nenajdeme ve společnosti. Kdo dovede být sám, přichází pak mezi lidi otevřenější a je s nimi i šťastnější. Samota a setkání proto spolu souvisejí.