Doba kamenná bylo velmi dlouhé období ve vývoji člověka, jehož počátek se počítá asi čtyři miliony let před naším letopočtem a jehož konec sahá do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Dobou kamennou je zvána podle nejpoužívanějšího materiálu té doby – opracovaného kamene. Školáci z Česka mají obrovskou výhodu: Mezi nekrásnější české knihy pro děti patří Lovci mamutů od Eduarda Štorcha. Děj se odehrává v době kamenné a kdo si knihu přečte, dějepis doby kamenné je pak jeho oblíbené učivo a „do do hlavy mu skáče skoro bez učení“.
Kamarádi z doby kamenné
Učit se dějepis je pro mnoho žáků nuda. Nudou ale přestává být, když se učíme o něčem, co známe ze svého okolí. A nebo máme kamarády z té doby.
Ale jak mít pravěké kamarády? Stačí otevřít knížku Lovci mamutů od spisovatele Eduarda Štorcha a začíst se do úžasných příběhů, které prožívají dva kluci z doby kamenné – Kopčem a Veverčák, jejich kamarádů a vlastně všichni z pravěké tlupy, která se v příběhu pohybovala od Moravy až k Praze.
Eduard Štorch byl archeolog a dobrý učitel. Věděl, jak napsat knížku, kterou děvčata a chlapci přečtou jedním dechem – a ještě se přitom naučí dějepis. Ona se pak i “nudná” čísla z učebnic a encyklopedií stávají zajímavými. No koho by nezajímalo, kdy a jak Kopčem s Veverčákem vlastně žili?
Věstonický venuše
V knížce je popsána příhoda, kdy jeden z lovců mamutů na počest zahynuvší ženy vymodeluje a v ohni vypálí sošku ženské postavy. Byla to Věstonická venuše?
Stáří Venuše, vytvořené z jemné spraše promísené vodou, bylo odhadnuto na základě určení stáří předmětů ležících v nejbližším okolí sošky při jejím nálezu v Dolních Věstonicích. Je to asi 26 tisíc let. Věstonickou Venuši našli v roce 1925 při výzkumech profesora Karla Absolona v Dolních Věstonicích dělník Seidl a laborant Emanuel Dania. Rozlomená ležela v mohutném ohništi v horní části klasické stanice lovců mamutů. Podle některých odborníků má být dosud nejstarší a nejdokonalejší lidskou soškou z paleolitu, starší doby kamenné, po výtvarné stránce pak jednou z nejvyspělejších pravěkých figurálních plastik vůbec.
Co jedli lidé v době kamenné?
- Neolit neboli mladší dobu kamennou lze nejspíš považovat za předěl, kdy člověk zjistil, že mléko prvních domácích zvířat, která původně choval jen pro maso, lze využít také k jídlu.
- Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccon), nazývaná také okrýš či polopolba, byla v Evropě hojná už v mladší době kamenné a v době bronzové. Do kultury byla zavedena na samých počátcích zemědělství v mladší době kamenné (neolitu).
- První doklady o drcení a roztírání obilí na našem území pochází z mladší doby kamenné, kdy se zrno zpracovávalo na plochých hrubozrnných kamenech pomocí menšího kamene. Tímto způsobem se za hodinu nechalo semlít až pět kilogramů obilí.
Sídla pravěkých lidí: Není to právě u vás?
- Dolní Kralovice
Předhistorické archeologické nálezy, jako například kamenné sekerky a sekeromlaty (mnohé z nich vyrobené z místního hadce) svědčí o osídlení Dolnokralovicka již v době kamenné. - Ivančice
Archeologické nálezy prokázaly osídlení v době eneolitické (jevišovická kultura), mladší době kamenné (velatická kultura) a slovanské (střední doba hradištní). - Kostelec na Hané. Místem zajímavých nálezů je lokalita Kozí Brada v Kostelci na Hané, kde bylo před stavbou rodinných domků objeveno rozsáhlé sídliště z pozdní doby kamenné, kultury lidu s nálevkovitými poháry.
- Kuřim
Osada prvních zemědělců z mladší doby kamenné byla nalezena u Kuřimi. Při skrývce na staveništi nového závodu se podařilo zjistit na ploše dvou hektarů přes 200 pravěkých objektů. - Mladoboleslavsko
Plastika beránka na bocích s vyrytým symbolem maltézského kříže, která pochází zhruba ze 4. tisíciletí před Kristem, byla nalezena na zoraném poli na vrchu Chlum u Mladé Boleslavi. Podle odborníků jde o unikátní nález umělecké keramické plastiky beránka, zřejmě v Čechách vůbec nejstarší. Plastika je dlouhá téměř 10 cm a pochází z konce doby kamenné. - Mokrá u Brna
Stopy sídliště z mladší doby kamenné objevili brněnští archeologové ve vápencovém lomu v Mokré u Brna. S výzkumy v této výjimečné lokalitě se i nadále počítá. - Nebušice
Archeologové našli v Nebušicích kostry člověka z doby kamenné. Kostry byly objeveny v odpadních jamách spolu se zbytky keramiky, zvířecích kostí a pazourkových nástrojů. Odborníci usuzovali, že mohlo jít i o zločince, které obyvatelé vesnice popravili a jejich mrtvoly nepohřbili, ale za trest hodili do jámy na odpadky. V Nebušicích byly nalezeny základy pěti stavení, která tvořila vesnici z doby 3800 let před naším letopočtem, a třinácti odpadních nebo zásobních jam či sklepů. Pravěké obyvatele Nebušic řadí odborníci ke kultuře nálevkovitých pohárů. - Nymburk
Mohylu o velikostí pětkrát pět metrů, obloženou opukovými deskami z pozdní době kamenné, objevili archeologové v blízkostí gotického chrámu v Nymburku. - Štrambersko, Šipka
Není u nás mnoho míst, která jsou známá ve světě archeologie, jako je Štramberk a jeskyně Šipka na vrchu Kotouč. V ní byla nalezena čelist neandrtálského člověka, ohniště ze starší doby kamenné a také stopy po osídlení z doby bronzové, keltské a také ze středověku. - Žatec
Při sondáži v roce 1992 zde byla také nalezena nejstarší keramika v Čechách z mladší doby kamenné (druhá polovina 5. tisíciletí př. n. l.).