Domácí pribináček

Tvarohový smetanový krém Pribináček se v toku desetiletí stal doslova legendou. Svědčí o tom i používání názvu pribináček jako obecného označení pro jakýkoliv jemný tvarohový krém. Pribináčky se vyrábějí jen z nejkvalitnějších surovin, nejsou nijak šizené, a proto ani nemohou být levné. Proto právě tak dlouho jak jsou „pribináčky“ na trhu, existují i snahy o jejich domácí nápodobu. Není na tom nic složitého, ale když budeme chtít zachovat vysokou kvalitu surovin, ani domácí pribináček nijak levný nebude.

Z Pribináčku se stal pribináček

Pribináček je takovým fenomenem, že si zasloužil i vlastní heslo v otevřené encyklopedii. Jsou v něm uvedeny skutečnosti, které zejména současná střední a mladá generace už nemůže pamatovat. Nemá smysl opisovat historii Pribináčku (a „pribináčku“), takže jen nedůležitější teze:

Pribináček je originální název (a zároveň značka) pro jemný krém vyrobený z nejkvalitnějšího tvarohu, smetany, cukru a přírodních dochucovacích složek.
Název není odvozen od nitranského knížete Pribiny, ale od Přibyslavi a potažmo mlékárenského družstva a později podniku Pribina Přibyslav, kde se od roku 1947 smetanový krém vyrábí a od let nese název Pribináček.
Přibyslav, asi čtyřtisícové městečko v okrese Havlíčkův Brod (kraj Vysočina), leží na řece Sázavě. Polohu místa výroby Pribináčku vyjadřuje o slogan starý jako název výrobku – „Pramen zdraví z Posázaví“.
Pribináček byl a je nejslavnější. Podobné výrobky ovšem v téže době nabízely i jiné mlékárny. Krémy dost často v nízvu nesly místo původu: Ostraváček, Hanáček, Lakrumáček, Lipánek, a nebo názvy, z nichž bylo patrno, že je výrobek určen dětem: Smetánek, Pacholík, později Bobík. Některé z nich jsou stále, nebo už zase na trhu.
Názvu pribináček se dost často obecně používá pro označení jakéhokoliv tvarohového krému, a nemusí být ani smetanový. Ten s velkým počátečním písmenem je ale jen jeden.

Pribináček s rohlíkem

Někdy je slyšet názory, že je Pribináček příliš sladký a tučný, a nebo také, že je drahý a přitom dětem jeden kelímek nestačí.

Pribináček ovšem dlouhá desetiletí nesloužil jako „mls“ pro náhlou rozmarnou chuť, ale jako plnohodnotné malé jídlo. Jen docela malé děti dostávaly Pribináček samotný, už batolatům maminky Pribináček dávaly s rohlíkem. Větším dětem jeden Pribináček vydal i ke dvěma rohlíkům. Když jsou tak děti od útlého věku vedeny, dokážou si pak i na Pribináčku mnohem víc pochutnat – a stačí jim jen jeden.

Pribináček originál

Přesná receptura originálního Pribináčku nebyla z pochopitelných důvodů zveřejněna. Ale vždy bylo zdůrazňováno, že se krém vyrábí pouze z nejkvalitnějšího vybraného tvarohu a smetany. Dále se přidává vanilkové aroma a přírodní přísady nezbytné pro vysokou kvalitu krému. Získaná směs se zahřeje a následně plní do tradičních papírových kelímků. V nich se pak zchladí.

Pribináček měl mnoho příchutí: kromě obligátní vanilkové a kakaové také kávovou, a dále paletu příchutí ovocných, které ale tvořily jenom ovocné přísady. (Součástí závodu Pribina totiž byla o konzervárna ovoce a zeleniny – zde byl vyráběn i čistě ovocný nápoj Pribinka.)

Původní chuti dosáhneme, když našleháme neodtučněný tvaroh se smetanou. Tvaroh by měl být „farmářského“ typu – hustý. Jedině ten se po přídavku smetany nerozteče a udrží konzistenci pravého pribináčku. Ochutíme práškovým cukrem a dále buď dření z vanilkového lusku nebo vanilinovým cukrem, kakaem nebo ovocným protlakem z čerstvého nebo pasterizovaného ovoce, nikoliv ale džemem. V případě použití ovocných protlaků sladíme pribináčky až po přidání ovocné složky.

Domácí pribináčky, levnější nápodoby