Domácí psychické násilí je něco, o čem se na veřejnosti příliš nehovoří. Přesto je mnoho rodin,kde k němu dochází. A nejedná se rodiny na okraji společnosti. K psychickému týrání některých členů dochází zhusta v rodinách lidí formálně vzdělaných a navenek spořádaných. Domácí psychické násilí se může dít mezi manžely (parnery), mezi rodiči a dětmi, a to oboustranně.
Co je doma, o tom se nemluví
Domácí násilí zahrnuje různé projevy fyzického, psychického a sexuálního týrání, jako je fyzické napadání, facky či kopance, sexuální zneužívání, nadávky, ekonomické vydírání, ale třeba i věznění v bytě či odpírání spánku. Vyskytuje se ve všech společenských vrstvách, nezávisle na věku, vzdělání či ekonomické situaci. Nejde jen o náhlý výbuch agrese – často se jedná o předem promyšlené činy, které se chronicky opakují. V devíti případech z deseti je pachatelem muž – manžel, partner, ale občas i bývalý muž, syn, otec, či jiný člen rodiny. Obětmi jsou převážně ženy a děti.
Násilí na ženách
Kromě zcela zjevných případů se v některých domácnostech vyskytuje i mnohem skrytější a hůře odhalitelná forma agrese – násilí psychické. Vyhrožování, ponižování, ale i zesměšňování, někteří muži vyžadují, aby si jejich partnerka od nich vyžádala ke všemu souhlas, zakazují jí stýkat se s přáteli či rodinou. K psychickému násilí dochází pozvolna, takže ho žena nedokáže rozeznat včas, dokud její vnímání není nalomeno neustálými útoky. Postupem času se proto začne přizpůsobovat, přijme mužovy názory a hledá chybu v sobě. Používá tak zvanou strategii přežití – podřídí se ve všem partnerovi, zoufale se snaží předejít dalšímu násilí. Výsledkem takového chování je sklon k sebeobviňování, deprese, zoufalství a stud.
Psychické násilí na dětech
Nejhorší je psychické týrání dětí, jejichž nitro se zatím formuje. K psychickému týrání dochází i při trápení fyzickém. Těžko si lze představit, že při fyzickém týrání je zasahováno jen tělo a po psychické stránce je oběť v pohodě. Psychické týrání dětí nastává podle odborníků nejčastěji tam, kde jsou například při rozpadu vztahu rodičů spory o to, kým bude dítě vychováváno, s kým bude žít, s kým se smí či nesmí stýkat. Dítě je pak středem dohadů dospělých a velmi často bývá jimi manipulováno a vydíráno, aby se přiklonilo na tu či onu stranu. Jedním z významných typů týrání dětí je kladení nepřiměřených nároků (dobré známky ve škole, sportovní výkony či vynikající výsledky ve hře na hudební nástroj). Je-li dítě k dobrým výsledkům povzbuzováno slovy: „Jsi nemehlo, jsi hloupý, stydím se za tebe, děláš nám ostudu,“ nebo dokonce „nechci tě, nebudeme tě mít rádi, když se nezlepšíš.“ I v těchto případech se jedná o psychické týrání.
Psychické týrání rodičů
V naší republice existují desítky skrytých případů, kdy děti týrají své staré rodiče. Neúcta ke stáří je jev, který v současné době provází naši společnost, tvrdí odborníci. Osamělé a nemocné lidi týrají nejen vlastní děti, ale i sousedé či majitelé domů. Hůře se žije především seniorům ve velkých městech. Dokud jsou na stáří dva, mají jeden v druhém oporu, dva příjmy a žije se jim lépe. Když ale jeden z nich umře, tomu druhému se podstatně sníží životní úroveň a stává se osamělým. Týrání rodičů vlastními dětmi má různé formy a vždy záleží na účelu, kterého chtějí docílit. Někdy jde o byt, jindy o důchod, úspory nebo jen neochotu se o své rodiče postarat. Týrání nemusí být jen fyzické napadání, ale i psychické ubližování – posměch, urážky, ale i naprostý nezájem o člověka a jeho opuštění. Statistiky o týrání rodičů nebo prarodičů u nás neexistují.