Druhy zájmen

Zájmena jsou jeden z nejstarších slovních druhů. Jsou zvláštní tím, že odkazují k jiným slovům v textu. Mohou tak ve větě zastupovat podstatná jména, přídavná jména, číslovky nebo na ně ukazují.

Zájmena tvoří uzavřenou skupinu slov a jejich počet se na rozdíl od většiny ostatních slovních druhů nemění.

Dělení zájmen

Zájmena se dělí podle několika hledisek.

A. Podle toho, jestli zájmeno vyjadřuje, nebo nevyjadřuje rod, se rozlišují:

  • bezrodá zájmena – např. já, ty, my, vy, se, kdo, co;
  • rodová  zájmena – např. on, ona, ono, náš, naše, jeho, její, ten, ta, to, který, sám.

B. Podle významu se určují druhy zájmen:

osobní já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratné se
ukazovací ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj
tázací kdo, co, jaký, který, čí
vztažná kdo, co, jaký, který, čí, jenž
neurčitá někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, lecco, leckterý, kdokoli, kdosi, cosi, všechen, každý … *
záporná nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

* Neurčitá zájmena jsou tvořena pomocí kombinace:

  • předpona ně- , lec- , leda- , kde- , málo-, zřídka- , sotva- , bůhví-, čertví- apod. + tázací zájmeno
  • tázací zájmeno + přípona -si, -koli, -koliv

Podobně jsou tvořena i záporná zájmena:

předpona ni- + tázací zájmeno. Jenom místo slova „nikterý“ je zájmeno žádný.

Zařazení zájmena k druhu

„Znak“

Většina zájmen má nějaký „znak“, podle kterého se řadí do své skupiny:

– zastupuje osoby: osobní,
– ukazuje: ukazovací,
– přivlastňuje: přivlastňovací,
– má ně-, lec-,-si, -koli: neurčité,
– začíná ni-: záporné.

Tázací a vztažná zájmena

Tázací a vztažná zájmena jsou až na jedno slovo (jenž) totožná. Jak tedy poznáme, kdy se jedná o zájmeno vztažné a kdy tázací? Samozřejmě podle jeho funkce ve větě. Pokud stojí kdo, co, jaký, který, čí v otázce, je to zájmeno tázací. Jestliže ale spojuje (vztahuje k sobě) dvě věty, je to zájmeno vztažné.

tázací x vztažné

Kdo přišel?                x                      Řekni mně, kdo přišel.

Čí je to kniha?            x                      Nevíš, čí je to kniha?

Podobnost

Problém s určením druhu zájmena může nastat také v případě, když zájmeno je v jiném než 1. pádu a podobá se zájmenu z jiné skupiny.

osobní přivlastňovací

Jeho jsem nepotkal.               x                      Jeho maminku jsem nepotkal.

Petr potkal nás, ne vás.          x                      To je náš Petr, ne váš.

Pamatuj!

Při určování zájmen se často zapomíná na tři slovíčka, zřejmě proto, že nemají výrazné „poznávací znamení“. Jsou to zájmena sám ukazovací, všechen, každýneurčitá.

C. Zájmena se mohou dělit také podle příslušnosti ke skloňovacímu vzoru.

Skloňování zájmen je komplikovaná záležitost (nejen v češtině). Uvedeme vzory, podle kterých se zájmena skloňují:

  • zvláštní skloňování mají já, ty, on, my, vy, se;
  • tvrdý zájmenný vzor ten, podle něj se skloňuje např. onen, tento, kdo;
  • měkký zájmenný vzor náš, podle něj se skloňuje např. váš, jenž, co;
  • vzor mladý (vzor tvrdých přídavných jmen), podle něj se skloňuje např. takový, jaký, který, žádný, můj, tvůj, svůj;
  • vzor jarní (vzor měkkých přídavných jmen), podle něj se skloňuje např. její, čí;
  • nesklonná zájmena jeho, jejich.

Poznámka

Úplně na závěr přidáme malou poznámku: zájmena jsou krátká slova velice podobná některým příslovcím (však se také nazývají zájmenná příslovce). Takže slova jako kde, kdy, kam apod. jsou příslovce!

Zanechte odpověď