Eduard Petiška byl český básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel. Napsal více než devadesát titulů, které čte už pátá generace čtenářů. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků (např. i do čínštiny, vietnamštiny), staly se populární i v zahraničí, ve Francii se Staré řecké báje a pověsti staly součástí školní četby.
O autorovi
Eduard Petiška se narodil v Praze v roce 1924, zemřel roku 1987. Rodiče byli vzdělaní, jeho otec se ze školy znal s Jaroslavem Haškem (seděli spolu v lavici), ze zaměstnání s Franzem Kafkou. Po maturitě v roce 1943 měl jít Eduard Petiška studovat na konzervatoř, ale byl totálně nasazen, pracoval jako soustružník v továrně v Čelákovicích. Po skončení 2. světové války vystudoval germanistiku a srovnávací jazykovědu na FF Univerzity Karlovy, zapojil se do společenského a kulturního života. Protože nebyl členem komunistické strany, byl postaven v 50. letech spolu s mnoha dalšími literáty (F. Hrubínem, J. Seifertem, B. Hrabalem, J. Kolářem) na okraj oficiálního proudu literatury.
Tvorba pro děti a mládež
V období po převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948, v 50. letech, kdy spisovatelé a básníci směli psát jen v duchu vládnoucí ideologie, se Eduard Petiška věnoval hlavně literatuře pro děti a mládež.
Pohádky
Autora k psaní pohádek inspiroval i jeho malý syn, objevuje se v leporelech v pohádkách o Martínkovi. K dalším nejznámějším leporelům patří O jabloňce, Pohádkový dědeček a samozřejmě Jak krtek ke kalhotkám přišel a Krtek a autíčko – na počátku 60. let spolupracoval s ilustrátorem Zdeňkem Milerem.
I dnešní generace dětí zná pohádky jako Olin a lišky, Míšovo tajemství, Příběhy, na které svítilo slunce, Birlibán, Anička malířka, Sedmikráska, Bylo jednou jedno loutkové divadlo, Alenčina čítanka, Anička a flétnička, Neviditelná Zuzanka a mnoho dalších.
Mýty, báje, pověsti
Dalším pramenem inspirace byla pro Eduarda Petišku mytologie a kultura starověkých národů a české dějiny. Autor v 50. letech nevěřil, že bude moci psát pro dospělé, proto zobrazil věčné pravdy a lži, podstatu lidského charakteru, životní postoje lidí v převyprávěných antických mýtech. Jeho adaptace českých i cizích pověstí a bájí mají kulturně výchovný význam.
- Staré řecké báje a pověsti (1958),
- Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie (1979),
- Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy (1968),
- Čtení a hradech, zámcích a městech (1984),
- Příběhy starého Izraele (posmrtně 1990).
Literatura pro dospělé
V oblasti literatury pro dospělé se Eduard Petiška projevil jako všestranný autor. Byl básník, romanopisec, povídkář, novelista, esejista, dramatik a překladatel.
Poezie
Petiškova poezie navazuje na básnické umění Františka Halase (sbírky Podzimní deník, Oči vzlétajícího času, Okamžiky).
Próza
Lyrický ráz mají i jeho prózy, zabýval se v nich generačními a mravními konflikty (romány Než uzrají muži, Průvodce mladého muže manželstvím, povídky Svatební noci, Třicet manželek, Svět plný lásky aj.).
Čtenářský zájem
O tom, že knihy Eduarda Petišky jsou velmi žádané, svědčí zájem čtenářů. Prodalo se více než osmnácti milionů jeho knih. Od roku 2013 vycházejí Petiškova díla také v elektronické podobě v edici sebraných spisů Eduarda Petišky, některá jsou k dispozici zdarma ke stažení a řadí se k nejstahovanějším českým e-knihám.