Podstatné jméno esej, ať už je užito v podobě mužské nebo ženské, je pojmenování pro prozaický slohový útvar, se kterým se žáci běžně setkávají díky výuce angličtiny. Esejí (nebo esejem) je zde míněna jakákoli slohová práce. Avšak slovo esej má širší význam.
Původ eseje
Slovo esej pochází z francouzštiny a znamená pokus, zkouška. S tímto termínem přišel v době vrcholné renesance ve 2. polovině 16. století francouzský spisovatel, politik a filozof Michel de Montaigne, později na něj navázali Angličan Francis Bacon a Španěl Baltasar Gracián, dále literáti období klasicismu. Esejisté vyjadřují své myšlenky, názory a testují je v konkurenci názorů odlišných nebo protichůdných.
Co je esej
Klasickou esej je možné definovat jako:
- rozpravu o filozofických, uměleckých, společenských, vědeckých otázkách, podávanou bez vědecké soustavnosti a bez výčtu pramenů, ze kterých autor čerpá;
- druh úvahy na odborné téma (filozofické, společenské, kulturní, výchovné…);
- literární žánr na hranici odborného a uměleckého stylu spojující vědeckost a estetické působení na čtenáře;
- úvahu na určité téma, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení. Autor eseje posuzuje problém v širším kontextu, komentuje současná řešení a naznačuje nová, často klade otázky a společně se čtenářem na ně hledá odpověď;
- dialog autora se sebou samým i se čtenářem;
- úvahu, která nemá za úkol podat vyčerpávající a definitivní informace, nezachází příliš do hloubky. Esej nahlíží na problém originálním způsobem, téma se “zkoumá” z mnoha úhlů;
- způsob, jak vyjádřit subjektivní názor, nechat vystoupit do popředí autorovu osobnost, osobité postoje a vyjádření;
- osobní zamyšlení, vyjádření subjektivního názoru, přínos informací a přesvědčení čtenáře o své pravdě;
- slohový útvar krátkého či středního rozsahu (3 – 5 stran textu).
Tradice tvorby esejí
- francouzská: odborné pojednání delšího rozsahu.
- anglosaská: esej má úvahovou podobu. Je to zamyšlení kratšího rozsahu. Vypracování eseje tohoto typu je častým úkolem na amerických středních školách.
- česká: věnuje se kulturní nebo filosofické problematice, řeší významné aktuální společenské téma (F. X. Šalda, J. Mukařovský, K. Čapek, J. Patočka, L. Vaculík).
Různorodost esejí
Mini-esej
součást výuky cizího jazyka. Jejím cílem je procvičit slovní zásobu a psaní. Krátký slohový útvar (200 – 400 slov).
Odborná esej
je náročná forma, má větší rozsah. Není v ní místo na subjektivní vyjádření, vše musí být podpořeno ověřenými informacemi o daném problému. Touto formou se píšou například diplomové práce. Subjektivní a osobní názor je jen okrajový.
Klasická esej
využívá zdroje informací, které práci dávají myšlenku. Důležité je i vyjádření subjektivního názoru, autorova přesvědčení, o němž se snaží přesvědčit i své čtenáře. Útvar je pojednání plné argumentů, které mají čtenáře přesvědčit o autorově pravdě.
Americká esej
je postavena na dramatičnosti. Autor se snaží zaujmout čtenáře problémem, který je i přehnaně zdramatizován. Napřed dochází k argumentaci z protistrany a následně dochází k vyvracení autorem. Esej obvykle končí vítěznými argumenty pisatele, které by měly čtenáře utvrdit o správnosti autorova názoru.
Jazyk eseje, slohové postupy
S odborným zaměřením eseje souvisí potřeba zařazení slohových postupů charakteristických pro odborný styl: výkladového, popisného a úvahového. Z jazykových prostředků je charakteristické užití odborných výrazů (termínů), přesného pojmenování, výrazů logické návaznosti.
Základní požadavek na esej – subjektivita, osobní zaujetí autora, emocionalita, snaha o estetické působení na čtenáře vyžaduje živé, obrazné vyjadřování, citově zabarvená slova, humor, pointování, expresívní prostředky užívané v uměleckém stylu.
S potřebou působit na čtenáře, přesvědčit ho o správnosti autorovy argumentace, jeho názorů a postojů souvisí přítomnost slohových postupů a prostředků publicistického stylu.
Esej z dílny mistra
Z předchozího textu vyplývá, že esej (kromě cvičné školské jazykové průpravy) je složitý literární útvar, který od svého autora vyžaduje
- důvtip a pohotovost,
- jazykovou zkušenost,
- schopnost logického uvažování,
- velký rozhled,
- přesvědčivou argumentaci.