Když český sportovec přiveze zlato z olympiády, cítíme v srdci hrdost a sdělovací prostředky se předhánějí se zveřejňováním jeho jména. A za pět let je už skoro nikdo nezná. Jsou ovšem jména Čechů, která zná celý svět, jen domácí média jsou na jejich vyslovování skoupá. Patří k nim i jméno Viléma Laufbergera, českého lékař – fyziologa, který mimo jiné pro lékařskou vědu objevil, popsal a v krystalickém stavu izoloval ferritin, jenž zásobuje tělesné buňky železem.
Funkce ferritinu
Třebaže je železo pro výživu lidských buněk nezbytné, je pro ně samo o sobě jedovaté. Buňky jsou vyživovány prostřednictvím glubulárního vnitrobuněřného proteinu ferritinu.
Ferritin zastává funkci hlavní zásobárny železa. Je uložen v kostní dřeni, slezině, střevní sliznici a v játrech. Pomocí ferritinu je železo dopravováno do orgánů, kde ho je momentálně zapotřebí, a to krevní plazmou. Do krevního oběhu ho je uvolňován malý podíl. Množství ferritinu v krevním séru je odrazem tkáňových zásob železa.
Ferritin
Ferritin je definován jako zásobní bílkovina obsahující železo. Je to komplex tvořený bílkovinou apoferitinem a trojmocným železem Fe3+. Jako první ve světě ferritin objevil, popsal a v krystalickém stavu izoloval český vědec, lékař, profesor a akademik Vilém Laufberger. Bylo to v letech 1935 ař 1936.
Zvýšená hladina ferrinu: Možné příčiny
Jestliže je hladina ferritinu v těle zvýšena, může to mít víc příčin:
- alkoholismus,
- bakteriální infekce;
- hemochromatóza,
- jaterní onemocnění (feritin je skladován především v hepatocytech, při jejich poškození se uvolňuje do krve),
- maligní onemocnění, zejména hematologická.
- nadměrný přísun železa ve stravě,
- nespecifické střevní záněty,
- obezita,
- revmatoidní artritida,
- systémový lupus erythematodes,
- stav po krevní transfúzi,
- steatóza jater (NASH),
- tyreotoxikóza,
- virová hepatitida B, hepatitida C;
- vysoká hladina železa ,
- Wilsonova choroba.
Vilém Laufberger ve škole propadal
To, že známky často nevypovídají o žákových kvalitách, dokazují i známí vědci a objevitelé a jejich špatné známky z dob studií. I ti, z jejichž objevů čerpáme dodnes, totiž často ve škole propadali a nebo měli jiné studijní problémy.
Vilém Laufberger, nejvýznamnější český fyziolog 20. století, měl velké problémy se studiem na gymnáziu. Dokonce propadl z botaniky a velmi dlouho mu trvalo než nalezl jiné gymnázium, kde by mohl započaté studium dokončit.Vilém Laufberger (29. srpna 1890 Turnov – 29. prosince 1986 Praha) byl český lékař fyziolog, řádný profesor na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzity Karlovy, akademik ČSAV. Studoval na Lékařské fakultě UK do roku 1916 (MUDr.).
- Jeho práce se stala známá již v roce 1913, kdy se mu experimentálně podařil vývin axolotla z larválního stádia na dospělce, což bylo velmi podstatné pro vytvoření české endokrinologie.
- V roce 1924 jako první v Československu připravil inzulin v čistém stavu.
- V 30. letech vypracoval teorii o buněčné mřížce.
- V roce 1935 představil ferritin a o rok později ho izoloval v krystalickém stavu.
- V roce 1947 publikoval Teorii vzruchu, která se zabývala nervovou činností.
- V závěrečné fázi svého života se zabýval diagnostikou a největší úspěch získala diagnostická metoda srdce, tzv. spaciokardiografie.