Hovězí lůj je tuk z těla hovězího dobytka. Tukem jsou prorostlé některé sorty hovězího masa, takže se s lojem můžeme docela běžně setkat. Hovězí lůj je jedlý. Ale v současné době není hovězí lůj nijak populární. Nejsme na lůj zvyklí. Na druhou stranu – žádná velká škoda to pro nás není.
Chutě se mění časem
Jestliže by kdysi „tučný volek“ symbolem hojnosti, v současné době preferujeme čistou hovězí svalovinu. A jestli tuk v hovězím, tak leda v podobě tenkého žilkování. Silné vrstvy hovězího loje akceptujeme leda tak na předním hovězím určeném na polévku. Vyvařený hovězí lůj pak dáme spíš spořádat nějakému domácímu masožravému zvířeti nebo zavěšené na stromě nabídneme v zimě ptactvu. Jen zřídka se najdou „poslední mohykáni“, kteří na vyvařením hovězím loji z polévkového masa dokážou pochutnat.
Čím je cítit hovězí lůj? Hovězím lojem
Tuky jsou nositeli vůní a chutí, a to je právě i případ hovězího loje. Jeho aroma je tak silně „hovězí“, že je to v podle současných poměrů až nepříjemné.
- Stalo se vám někdy, že jste v samoobsluze koupili mleté maso inzerované jako směs hovězího a vepřového, ale „fašírka“ při tepelné úpravě pouštěla tuk a byla podivně cítit? Tak ten tuk a ta vůně byl ze všeho nejspíš rozpuštěný hovězí lůj. Lidově řečeno – „tlusté“ tučné hovězí do sekané namleté místo řádného masa.
O nic nepřicházíme
Nemusíme nijak litovat, že se v současné době hovězí lůj na pultech řeznictví už neobjevuje. Ba právě naopak. Když dlouze vaříme hovězí maso na bujon a necháme vývar vychladnout, nic se pak nestane, když většinu tuku ztuhlého na povrchu odstraníme.
Ve starých kuchařkách se doporučuje připravit na vyškvařeném/vyvařeném hovězím loji třeba jíšku. Tyto rady platily v dobách, kdy lidé hleděli, aby byly pokrmy hlavně syté=tučné a kdy byli ještě zvyklí na chuť a vůni hovězího loje (po válce a v dobách nedostatku potravin). Lůj je z hlediska výživy těžko stravitelný. Má vysoký bod tání. Není proto vhodný pro přímou spotřebu, ani do těsta.
Hovězí lůj v potravinovém průmyslu
Hovězí lůj je někdy nazýván jako tavený. To proto, že se hovězí lůj taví při nižších teplotách, než při jakých se škvaří vepřové sádlo. Hovězí lůj se lůj dělí do čtyř jakostních tříd.
- Lůj I. třídy se taví při teplotě kolem 75 °Celsia,
- lůj II. třídy při teplotě 90 °Celsia
- a lůj III. třídy do 110 °Celsia.
- Nejméně kvalitní IV. třída se nezpracovává jako potravina a je určena pro technické účely.
Pro přímou spotřebu v kuchyních se prodává jen tavený lůj I. jakosti. Je bílé až světle žluté barvy, typické chuti, tuhé konzistence. Před expedicí smí být uložen nanejvýš tři týdny v chlazené místnosti.
Malospotřebitelé se s ním ovšem jen stěží setkají. Lůj se rozpouští při vyšší teplotě, než je teplota ústní dutiny. Chladnější pokrmy obsahující lůj lepí a činí je nechutnými.