Hypoglykémie: Příznaky nízké hladiny cukru v krvi

Diabetes mellitus, cukrovka, je chronické onemocnění spojené s nedostatkem inzulínu. V důsledku toho je hladina cukru (jedné z hlavních živin) v krvi nevyvážená, narušen je i metabolismus tuků. Pacienta mimo jiné ohrožují náhlé stavy spojené s nedostatkem cukru (hypoglykémie).

Hypoglykémie může přejít až v kóma

Jestliže se diabetikovi sníží hladina cukru v krvi, nastává u něk tak zvaná hypoglykémie, která může přejít do hypoglikemického šoku.

Hypoklykémie: Příznaky, projevy

Hypoklykémie má typické příznaky:

• diabetik je zpocený,
• povrchově dýchá,
• je zmatený,
• slabý,
• třese se,
• prudce mu buší srdce
• a někdy dostává křeče.
• V některých případech může diabetik při hypoklykemii upadnout do bezvědomí.

Diabetik by měl pro tyto případy vždy u sebe mít diabetický průkaz, což značně usnadní práci lidem, kteří mu chtějí poskytnout první pomoc. „Zkušení“ diabetici při sobě pro tyto nenadálé případy nosí pár kostek cukru, a tak dokážou blížící se příznaky hypoglykémi včas rozpoznat a kousek cukru si vezmou (nebo jinou sladkost). To by měl učinit i člověk poskytující první pomoc. Profesionální záchranáři – zdravotníci aplikují diabetikovi při náhlé hypoglykémii (při šoku) glukózu do žíly. Někteří nemocní mívají u sebe injekční aplikátor glukagolu, který jim může do svalu vstříknout i laik. Hypoglykémie nastupuje mnohem rychleji, než stav, kdy diabetikovi chybí inzulín v krvi (hyperglykemie).

Selfmonitoring při diabetu

Nemocní, postižení cukrovkou, jsou zváni do diabetologické ordinace v individuálně stanovených intervalech. Doba mezi jednotlivými návštěvami však bývá poměrně dlouhá. Proto se v moderní diabetologii připisuje stále větší význam sebekontrole diabetika, takzvanému selfmonitoringu. Při sebekontrole měříme hladinu cukru v krvi (glykémii). Zjišťujeme také přítomnost i množství cukru a ketolátek v moči (ketonurie). Je však důležité, aby pacient zaznamenával i jiné údaje a hodnoty jako například příznaky hypoglykémie nebo hyperglykémie, hodnoty krevního tlaku, tělesnou hmotnost a všechno, co má vztah ke kompenzaci cukrovky.

• Důkladně poučený diabetik si sám sleduje doma naměřené hodnoty, vede o nich záznamy, které pak předkládá svému lékaři. Do návštěvy diabetologa využije výsledků k úpravě léčebného režimu.
• Selfmonitoring je nezbytný hlavně v případě dětských diabetiků (za dohledu dospělých). Umožní co nejsprávnější dávkování inzulínu a dosažení kompenzovaného stavu cukrovky.

Měřit se může ovšem i diabetik s cukrovkou II. typu, který užívá tablety. V tomto případě jsou naměřené výsledky významnou motivací k důslednějšímu dodržování předepsané léčby.

Komplikace diabetu

Stav pacienta mohou také ovlivnit například akutní záněty, infekce, horečnaté stavy, nezvyklá fyzická zátěž, ale i duševní trauma. Pacient může všechny zjištěné výsledky využívat, pokud není v tomto směru instruován jinak. Jde hlavně o dávkování inzulínu či léků, diety nebo pohybové aktivity.

Zjištění hypoklykémie

Základním přístrojem selfmonitoringu je glukometr, k němu patří i pomůcky k získání vzorku krve. Glykosurie a ketonurie se kontroluje testovacími proužky. Sledování glykémie doma je nezbytné u inzulínem léčených diabetiků hlavně v době dekompenzace (vzestupu krevního cukru).