Myšlenkové mapy na první pohled možná vypadají jen jako jednoduché nápisy a obrázky propojené barevnými čarami. Mají však velký potenciál, který v dnešním článku společně s námi odhalíte.
Zdroj: Dall-e 3
Od dávné historie až po současnost
Mohlo by se zdát, že jde o novodobou a moderní záležitost. Pravdou ale je, že myšlenkové mapy mají kořeny v hluboké historii lidstva. Jedním z prvních dochovaných příkladů využití myšlenkových map je práce Porphyria z Tyru, filozofa žijícího ve 3. století, který vytvářel složité diagramy (Arbor Porphyriana) zobrazující filozofické systémy.
Nebo takový Leonardo da Vinci. Celosvětově známý renesanční vědec a umělec, který prokazatelně používal techniku mind mapping pro záznamy svých myšlenek a postupů v oblasti vědy, umění, sochařství a v literatuře.
To byly počátky. A jaká je moderní historie mind mappingu? Myšlenku grafického záznamu myšlenek a vztahů mezi nimi zpopularizoval v 60. letech 20. století britský psycholog Tony Buzan. Tento zápis informací přirovnal ke „švýcarskému armádnímu nožíku pro mozek“.
Zdroj: Dall-e 3
Vztah mezi kreativním myšlením, pamětí a myšlenkovými mapami
Kreativní myšlení vyžaduje schopnost překračovat tradiční způsoby vnímání a hledat originální řešení. Jak k tomu procesu přispívá mind mapping? Oproti klasickému lineárnímu zápisu popíšete základní body a zároveň zachytíte asociace a vztahy mezi nimi. Díky tomu aktivně propojujete nové a staré informace a stimulujete své kreativní myšlení.
A co ming mapping a paměť? Tady rozhodně nešlápnete vedle. Už jenom způsob zapisování informací při myšlenkovém mapování zvyšuje pravděpodobnost, že si zaznamenané lépe znovu vybavíte. A to právě díky vizualizaci asociací mezi jednotlivými body.
Zdroj: Canva
Zjednodušeně řečeno, myšlenkové mapy kopírují přirozeně probíhající procesy v mozku. Vždyť dokonce i vypadají jako nervová spojení. V tom je jejich velká síla a výhoda. Při jejich tvorbě váš mozek přirozeně hledá asociace a díky tomu jede na plné obrátky. No a když vám mysl jede naplno, informace se mnohem lépe zapisují do paměti také díky tomu, že jsou propojeny do logických skupin. A to má váš mozek rád – logiku a strukturu.
Na závěr pro vás máme seznam několika oblastí, ve kterých můžete mind mapping využít:
- studium a vzdělávání,
- řešení problémů,
- plánování událostí,
- hledání nových možností,
- osobní rozvoj a sebereflexe.