Reportáž je velmi rozšířený literární útvar. Nejčastěji si čtenář spojí reportáž s žurnalistikou, zpravodajstvím, publicistickým stylem. Podle zaměření, zpracování a tématu lze reportáž zařadit i do stylu uměleckého nebo odborného. Reportáž tedy patří ke smíšeným literárním útvarům.
Jak vypadá reportáž
Reportáž (z franc. reporter – přinášet) popisuje a zobrazuje skutečnost na základě konkrétních faktů získaných přímou účastí nebo pozorováním. Reportér se pohybuje na hranici zpravodajství a publicistiky, jeho úkolem je:
- přímo se události účastnit,
- pozorovat a popsat událost,
- sbírat fakta o události,
- hodnotit událost ze svého úhlu pohledu,
- konfrontovat různé úhly pohledu,
- přiblížit čtenáři reportáže událost, místo, zprostředkovat mu zážitek, učinit čtenáře „očitým svědkem“.
Podstatné znaky reportáže
- věcnost,
- důraz na detail (vyžaduje všímavost reportéra),
- přesnost,
- objektivnost (pokud je to možné).
Reportér má různé prostředky, jak zajistit čtenáři „přímý přenos“ události – užije formu psanou (novinářskou), kterou často kombinuje kvůli názornosti s formou fotografickou. S jinými vyjadřovacími prostředky pracuje reportáž rozhlasová a televizní (filmová).
Téma
Úspěch reportáže u čtenáře zajistí především její téma – musí být aktuální, zajímavé, neobvyklé.
Titulek
Čtenářovy oči přitáhne titulek, který je:
- poutavý, neobvyklý, vyvolá pocit, představu,
- krátký,
- buď poskytne maximální podstatu informace, nebo pouze naznačí a vzbudí čtenářovu pozornost.
Kompozice
A. Přímočará (lineární). Autor je svědkem události, čerpá ze svých názorů a zkušeností (např. cestopisné reportáže, vhodná je ich-forma).
B. Dramatická. Autor pracuje s psychologickým napětím, s konfliktními situacemi. Provází je vysvětlováním, úvahami (er-forma).
C. Kruhová.
D. Postavená na kontrastu.
E. S větším využitím dialogů, které jsou doplněny popisem atmosféry, pocitů, dojmů (er-forma).
Úvod
Úvod, který má zaujmout čtenáře, musí být nápaditý, překvapivý, neobvyklý nebo tajemný.
a) Přímý vstup do události: monolog reportéra, nebo dialog s dalšími účastníky události.
b) Úvod popisný se zobrazením osob a prostředí.
c) Úvod s jádrem sdělení, začíná příběhem, citátem nebo otázkou.
Slohový postup
Základní postup reportáže je popisný. Autor zpracovává událost buď staticky (popisuje, co se děje na místě reportáže), nebo dynamicky (autor prochází prostředím).
Závěr
V závěru autor buď opakuje a rekapituluje informace, nebo konstatuje. Hodnotí objektivně, nevyjadřuje svou sympatii či nesympatii. Názor na události a osoby si má čtenář udělat sám.
Jazykové prostředky
Dobrá reportáž obsahuje osobní prožitek, výpovědi, emoce, přímou řeč, rozhovory, fakta, někdy i trochu „senzace“. S tím souvisí použití jazykových prostředků. Reportér volí hovorový jazyk, slang, expresívní aktualizované výrazy, vyjadřuje se obrazně, používá kontrast, nadsázku, metaforu.
Cíl reportáže
Tvůrce reportáže usiluje o:
„přímý přenos“ událostí z určitého prostředí s dokumentární přesností (důraz na detaily),
živé a zajímavé vylíčení skutečné události (slovem, obrazem).